Článek
Všichni tři získali cenu za „objev pozičního systému, jakési vnitřní GPS v mozku, který umožňuje naši orientaci v prostoru“, uvedl Karolínský institut. Podle něj trojice oceněných vyřešila otázku, která zaměstnávala filozofy a vědce po celá staletí: „Jak může mozek vytvářet mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se orientujeme v komplexním prostředí.“
Buňky vytvářejí mapu
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho "vnitřního GPS" v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodě v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.
O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru.
Objev navigačního systému v mozku může "pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti", která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.
Norové jsou pátým manželským párem, který získal některou z Nobelových cen.
Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.