Nizozemsko škrtá podporu pro neúspěšné uchazeče o azyl

Podle webu SpiegelOnline tento krok konzultovala s pěti velkými městy, v nichž je nouzové ubytování nabízeno v rámci tzv. systému lůžko–koupel–chléb. „Jsem pro návrat, a ne pro dotované ubytování,“ uvedla ministryně, která patří k pravicové Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, nizozemského krajně pravicového vůdce.

Od roku 2019 poskytují Amsterdam, Rotterdam, Utrecht, Eindhoven a Groningen odmítnutým žadatelům o azyl základní potřeby, aby jako bezdomovci nepůsobili potíže. Města se nyní mohou o tyto uprchlíky nadále starat na vlastní náklady. Amsterdam už oznámil, že ve vyplácení peněz bude pokračovat minimálně v příštím roce.

Haag podle médií citovaných webem tagesschau.de televize ARD dosud vydával na ubytování neúspěšných zájemců o azyl kolem 30 milionů eur (752,6 mil. korun) ročně. „Považovalo se to za přechodný krok do doby, než se migranti vrátí do země původu, odejdou do jiné země nebo jim bude přiznáno právo zůstat v Nizozemsku,“ dodala.

Stále více žádostí o azyl, dříve bez zádrhelů schválených, nizozemské úřady zamítají kvůli novým pravidlům upravujícím „důvěryhodnost“, potvrdil web dutchnews.nl.

Změnu zavedl bývalý ministr Erik van der Burg s cílem zvýšit počet nepřijatých žádostí.

Do té doby Nizozemsko vyhovělo 81 procentům žádostí o útočiště, zatímco průměr v EU činil 53 procent.

Žadatelé o azyl, kteří přicházejí do Nizozemska, musí nyní předložit dokumenty prokazující, že jsou osobně ohroženi, a nikoliv že spadají do ohrožené skupiny osob. Ti, kteří nemají doklady, musí podstoupit „kontrolu důvěryhodnosti“ v pěti klíčových oblastech, které by měly společně potvrdit verzi uchazeče o azyl.

Podle právníků však pravidla v praxi vedou k tomu, že imigrační služba má více práce.

Právník Bart Toemen poukázal na případ Afghánky, která se domáhá státní ochrany po 1. červenci a jíž úřady nepřidělily status uprchlíka, přestože tamní ženy čelí zoufalé situaci. „Myslím, že by azyl získala, kdyby požádala před 1. červencem,“ řekl.

Nový způsob práce podle něj povede pouze k většímu počtu odvolání.

Právnička Maartje Terpstraová zastupuje patnáctiletou somálskou dívku, kterou její rodina propašovala ze země, protože byla na pokraji sňatku s vůdcem teroristického hnutí Aš-Šabáb.

Ani ona neuspěla. „Vím, že dříve by jí byl azyl udělen,“ řekla Terpstraová. I ona očekává, že nová pravidla povedou k nárůstu práce, „a to bychom si vzhledem k nedostatku kapacit nepřáli“.

Ministryně Faberová v reakci uvedla, že je příliš brzy na to říci, zda nová pravidla vedla k výraznému nárůstu odmítnutých žádostí. „To, zda je zamítnutí správné, nebo ne, lze vždy ověřit v rámci odvolání,“ řekla Faberová.

Faberová se zavázala zavést „nejtvrdší“ uprchlický režim v historii. Kritizovala také počet odvolání, která mohou uprchlíci podat, pokud předtím ztroskotají.

Možnost odebrat sociální dávky všem, kteří musí opustit zemi, se dostala na přetřes také ve Spolkové republice.

Tento týden k tomu vyzval politik FDP Joachim Stamp, bývalý ministr pro integraci Severního Porýní-Vestfálska za vládní liberální FDP. „Všichni ti, kteří jsou povinni okamžitě odejít, by měli obdržet pouze letenku na let domů a malý startovací příspěvek ve výši několika set eur,“ řekl v rozhovoru pro Redaktionsnetzwerk Deutschland.

Zda jeho postoj uspěje, není jasné. O zpřísnění opatření vůči migraci v úterý rokovali v Berlíně zástupci kabinetu kancléře Olafa Scholze, opozice a spolkových zemí. Z jednání žádný oficiální konkrétní závěr nevzešel, takže bude pokračovat příští úterý.

Friedrich Merz, předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie CDU, která už dlouhé měsíce dominuje všem průzkumům o podpoře veřejnosti, však vládu postavil před ultimátum. „Není-li spolková vláda připravena nám do příštího úterý poskytnout závazné prohlášení, že nekontrolovaný příliv na hranicích bude zastaven a ti, kteří stále přicházejí, budou na hranicích v Německu vráceni zpět, pak další jednání s ní postrádají smysl,“ řekl podle televize ZDF ve středu na předvolebním shromáždění v Braniborsku.