Článek
Ve Srebrenici v roce 1995 zahynulo rukou Srbů kolem 8 000 Muslimů. Dvě bosenské rodiny, jejichž členové při tomto krveprolití zahynuli, se proto rozhodly zažalovat Nizozemsko za to, že jeho vojáci, kteří zde působili v rámci mise OSN, nezasáhli a nezabránili srbským jednotkám ve vraždění. Měli dokonce nutit Muslimy, kteří se zdržovali v táboře nizozemských modrých přileb, opustit toto bezpečné útočiště a tím je vydali do rukou bosenskosrbských oddílů.
"Stát nemůže být hnán k zodpovědnosti za akce nizozemského kontingentu," prohlásil předseda soudu Hans Hofhuis. Rozsudek odůvodnil tím, že nizozemští vojáci působili v Bosně pod mandátem OSN a nikoliv pod přímým velením své vlády.
V červnu stejný soud také odmítl žalobu na OSN s tím, že světová organizace má s ohledem na Chartu OSN právní imunitu, a je proto chráněna proti právnímu stíhání.
Nizozemci odpovědnost připustili
Ze zprávy, vypracované v roce 2002 na podnět nizozemské vlády, vyplynulo, že spoluzodpovědnost za masakr v Srebrenici nese jak Nizozemsko, tak OSN. Nizozemsko situaci v Bosně podcenilo a do enklávy vyslalo naprosto nedostatečný kontingent. Po zveřejnění zprávy rezignoval tehdejší kabinet premiéra Wima Koka.
Nizozemsko se ale zároveň brání a tvrdí, že jeho vojáci v Srebrenici nebyli schopni bez posil obyvatelstvo proti Srbům ubránit. Za pravé viníky označuje Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče. Karadžičův soud v Haagu už začal. Mladić je stále na útěku.
Srebrenický masakrŘadí se k nejhorším válečným zločinům, které byly v Evropě spáchány od konce druhé světové války. V chráněné zóně OSN, která byla v létě 1995 vyhlášena na ochranu místního muslimského obyvatelstva ve Srebrenici a jejím okolí a která zahrnovala území o rozloze asi 150 kilometrů čtverečních, žilo v té době asi 450 000 lidí. Zatímco ženy, děti a starce odvezli Srbové do relativního bezpečí na muslimská území, srebrenické muže pod záminkou, že hledají válečné zločince, odvezli na několik míst, kde je v následujících dnech povraždili. Z podílu na tomto vraždění je obviněn i někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžić, který již stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.