Nizozemsko čekají volby, které ukážou sílu populistů

VVD premiéra Rutteho je v průzkumech na prvním místě. Podle volebního srovnávače Peilingwijzeru, který kombinuje výsledky šesti průzkumů, by získala 16 procent hlasů a v 150členném parlamentu mezi 22 až 27 křesly. Wildersova PVV, která na přelomu roku ještě vedla, by podle Peilingwijzeru dostala 13 procent a obsadila by v parlamentu 19 až 23 křesel. Na třetím místě se s 12 procenty a 18 až 20 křesly pohybují křesťanští demokraté (CDA) a liberálně demokratická D66. Jedenáct procent a 15-17 křesel by mohla získat Zelená levice (GL) a deset procent a stejný počet křesel Socialistická strana (SP). Vládní Strana práce (PvdA) se propadla, získala by jen sedm procent hlasů.

Celkem by se novými nizozemskými poslanci mohli stát zástupci deseti až čtrnácti uskupení. Mezi 28 stranami je i Strana za práva zvířat (PvdD) a také třeba Strana pro člověka a ducha, kterou vede astroložka Lea Mandersová, i čistě muslimská strana, která vznikla ve snaze nabídnout protiváhu k PVV. Mnohá politická uskupení jsou ale voličům neznámá, polovina jich vznikla až po roce 2014. Podle politologů ještě nikdy nešlo k volbám tolik malých stran.

Volební systém je v Nizozemsku nastaven tak, že k jednomu křeslu stačí zisk 0,67 procenta hlasů. Do parlamentu se tak může dostat mnoho stran, řada těch menších se ziskem jednoho či dvou křesel. Povolební koalice proto bude několikabarevná a její sestavení nebude rychlé.

„Dá se čekat, že Rutteho liberálové budou schopni koalici dojednat snadněji,” míní politolog Bernard Steunenberg z Rotterdamu. Wildersova strana, které předvolební průzkumy minulý týden předpovídaly 22 či 23 křesel, si podle něj uzavřela dveře k jednáním svými kategorickými postoji k otázkám islámu, migrace či Evropské unie. Strana v průzkumech vedla na přelomu roku, v posledních týdnech ale začala ztrácet.

VVD v současné době vládne v koalici se Stranou práce (PvdA), jejíž podpora je ale ve srovnání s předchozími volbami čtvrtinová. Od PvdA se loni odštěpil Denk, který cílí speciálně na muslimskou menšinu v zemi, má však podporu jednoho procenta voličů a může získat nanejvýš dvě křesla, pokud vůbec nějaké. Průzkumy ukazují propad tradiční levice. Většinovou vládu bez Wildersovy PVV by zřejmě musely tvořit minimálně čtyři, ale možná až pět subjektů, což země od 70. let nezažila.

Wilders dal nedávno najevo, že očekává, že ostatní strany v parlamentu zapomenou na své sliby, že s ním nebudou spolupracovat. Rutte ale na Twitteru možnost spolupráce rezolutně odmítl.

V Nizozemsku se bude hlasovat v atmosféře rozvířené diplomatickou roztržkou s Tureckem. Nizozemské úřady o víkendu zakázaly vstup do země tureckému ministru zahraničí a vyhostily jeho vládní kolegyni. Oba chtěli před tureckým referendem, které má rozšířit pravomoci hlavy státu, oslovit nizozemskou tureckou komunitu. Na oznámení Ankary o tvrdé odvetě reagoval Rutte prohlášením, že Nizozemsko se nenechá vydírat. [celá zpráva]

Pozici Rutteho ale může oslabit nová kniha redaktora listu Die Welt Robina Alexandera, ve které píše, že německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér loni slíbili, že ročně přijmou z Turecka 150 000 až 250 000 syrských uprchlíků. [celá zpráva]

Nizozemské volby jsou první v řadě důležitých hlasování, která mohou v letošním roce výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. Případný úspěch strany jasně zaměřené proti EU by byl po loňském britském rozhodnutí odejít z evropského bloku - a do jisté míry také po vítězství amerického prezidenta Donalda Trumpa - povzbuzením pro evropské politiky, kteří cílí na voliče odmítající Brusel a muslimy. Na přelomu dubna a května se budou konat prezidentské volby ve Francii, kde je jednou z favoritek pravicová populistka Marine Le Penová.

Okolo 13 miliónů voličů, kteří mohou ve středu dorazit do přibližně 9000 volebních místností, bude své kandidáty na rozměrném volebním lístku zaškrtávat tužkou. Hlasy budou sčítány ručně. Návrat k tradičnímu a pomalému způsobu je podle nizozemského ministra vnitra Ronalda Plasterka snahou vyvrátit nejrůznější podezření z manipulací s výsledky v době množících se zpráv o hackerských útocích. Nizozemská tajná služba v únoru oznámila, že má informace o stovkách pokusů proniknout do vládních počítačových systémů a že stopy často směřují do Ruska.