Článek
„Svůj nikáb si nesundám. A pokud to někdy udělám, tak jen proto, že sama budu chtít,” prohlásila Sabina, jedenadvacetiletá studentka pedagogické školy. Není sama, která se odmítá vzdát nikábu.
Třicetiletá Sarah tvrdí, že když má nikáb, „cítí se blíž Bohu”. „Nevím, co budu dělat, když je zákaz ho nosit, ale mám plán,” řekla v rozhovoru pro server deníku Politikon. Odmítá platit pokuty a jako matka třech dětí nechce jít do vězení, nikábu se ovšem vzdát nemíní. „Přemýšlím, že si koupím roušku na obličej, takovou, jakou nosí japonští turisté,” prohlásila.
Zákaz srovnává s pronásledováním židů ve třicátých letech minulého století a tvrdí, že by se Evropa měla z dějin poučit.
Dánská vláda opatření hájí s tím, že zahalování obličeje „není slučitelné s hodnotami dánské společnosti“. Dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen už dříve také uvedl, že „je neuctivé skrývat svou tvář během komunikace ve veřejném prostoru“.
Lidé, kteří tento zákon poruší poprvé, riskují pokutu do 1000 dánských korun (3460 Kč). Při opakovaném porušení hrozí pokuta až 10 tisíc dánských korun či trest vězení až šest měsíců. Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.
Zákon, který předložila středopravá vládnoucí koalice, schválili poslanci letos v květnu poměrem 75 hlasů ku 30, 74 poslanců se zdrželo hlasování.
Nová legislativní norma povoluje, aby si občané zahalovali obličej, pokud k tomu mají „zřetelné důvody“, jako je například mrazivé počasí. Zakrývat obličej si mohou také v případě, že tím plní jiné zákonné nařízení, jakým je například používání motocyklových helem. Zákaz se netýká ani masek během karnevalů.
Dánská vláda už v roce 2008 zakázala zahalování obličeje soudkyním, což ale nemělo v praxi dopad, protože u dánských soudů vyznavačky islámu nepůsobí.
Jako první v Evropě zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011 Francie. Podobná opatření poté přijaly například Bulharsko, Lotyšsko, Rakousko či Nizozemsko.