Článek
Albánské pobřeží patří podle odborníků mezi erozí nejvíce postižené v Evropě. Ti z eroze viní zejména změnu klimatu a nekontrolovanou urbanizaci. Spousta bunkrů podél semanských pláží ve střední Albánii, které Hodža nechal vystavět, protože se bál invaze ze strany USA, SSSR, Číny, ale i jiných zemí, je nyní pod vodou.
„Bunkry měly přečkat všechno, prohrávají ale ve své jedné a jediné bitvě,“ řekl agentuře AFP jeden z místních Ilir Zani (80).
Podle místních se Jadranské moře posunulo za posledních třicet let asi o osm set metrů do vnitrozemí.
Další z místních rezidentů Izmir Mernica (47) se bojí, že jeho kavárna bude další na řadě. „Bojíme se, moře polyká vše,“ říká Mernic a ukazuje na vodní věž, osamoceně čnící z hladiny moře. „Vlny nás pohltí,“ věští temně.
V roce 2009 úřady povolaly tanky, aby vytáhly sedm potopených bunkrů z moře. Stalo se tak po sérii utonutí, způsobených víry, které mořské proudy tvořily kolem zmíněných staveb.
O více než dekádu později jsou bunkry opět pod vodou. „Moře si je opět vzalo,“ konstatoval suše Mernica.
Podle odborníků na změnu klimatu z Rozvojového programu OSN je více než třetina z albánského 427 kilometrů dlouhého pobřeží postižena erozí, která postupuje zhruba jeden až dva metry ročně.
V Albánii turisty stále přitahují Hodžovy tajné tunely
V nedalekém Qerretu si Vlaš Moci (64) přestavěl jeden z bunkrů na bar, který láká turisty. I on se o svou živnost obává. „Bojíme se, že jednoho dne nás velké vlny spolknou. Je to hrozné,“ řekl agentuře.
Místní se proti moři snaží bojovat stavbou nelegálních hrází, podle odborníků tím ale situaci jen zhoršují.
„Problém je v tom, že lidé vykáceli v podstatě všechny jedle v okolí na stavbu domů a tím narušili přírodní systém,“ myslí si rybář Besnik Zara.
Proto místní úřady před pěti lety zakázaly další kácení stromů v oblasti.