Článek
Podle tvrzení listu obdržely ruské zbrojařské firmy figurující kvůli ruské invazi na Ukrajinu na západních sankčních seznamech od února loňského roku do prvního čtvrtletí letošního roku desítky tisíc dodávek z Číny.
Obchodní výměna mezi Čínou a Ruskem by měla v letošním roce přesáhnout 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun), což je naprostý rekord. Podle analýzy Observatory of Economic Complexity citované britským listem vzrostl vývoz zboží s potenciálním vojenským využitím od června loňského roku do června letošního trojnásobně.
„Zboží je klasifikováno jako ‚dvojího použití‘, což znamená, že se může uplatnit i v civilním sektoru, tudíž Číně umožňuje obcházet mezinárodní sankce a tvrdit, že s Ruskem obchoduje pouze legálně,“ napsal The Telegraph.
Novináři citují data získaná od společnosti Molfar Global, která z otevřených zdrojů zjistila, že jedna z čínských společností Shantou Honghu Plastics dodala do Ruska dva měsíce před válkou tisíc dronů. Tato firma se na webových stránkách a na sociálních sítích prezentuje jako velkoobchod s dětskými hračkami. Příjemcem byla ruská společnost Samson, rovněž velkoobchod s dětskými hrami a hračkami, jejíž základní kapitál přitom činí pouhých deset tisíc rublů.
Jako další příklad čínské podpory ruské invazi list uvádí prodej dvou vrtulníků do Ruska čínskou společností Hems999 čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Také čínská společnost Tianjin Huarong Aviation měla dodat již během invaze ruské společnosti Ural Helicopter čtyři vrtulníky Airbus. Ural Helicopter přitom řídí šéf ruské elitní Národní gardy Viktor Zolotov.
Čínské společnosti také dodaly více než padesáti ruským firmám od počátku roku 2022 do prvního čtvrtletí letoška optické zaměřovače v hodnotě 2,5 milionu dolarů (55,3 milionu korun). Většinu jich obdržela ruská firma CEK, známý dodavatel ruského ministerstva vnitra. Jako účel použití se na fakturách uvádí „lov“. Zařízení ale může být jednoduše namontováno na vojenské zbraně, podotýká The Telegraph.
Čínský vývoz turbovrtulových motorů a radarových raketových navigačních systémů pak směřuje do Ruska přes prostředníky v Indii a Kostarice.
V roce 2022 se téměř zdvojnásobily čínské dodávky slitin titanu do Ruska, které jsou klíčovou surovinou ve vojenském leteckém a zbrojním průmyslu. Příjemcem zboží v hodnotě 18 milionů dolarů byla společnost NPP Start, vývojář raketových nosičů protivzdušné obrany, který spadá pod akciovou společnost Rostek.
Čínské společnosti rovněž zaslaly dodávky hořčíkových slitin společnosti Tupolev, která vyrábí a opravuje bombardéry dlouhého doletu, jako jsou Tu-95 a Tu-160M, z nichž jsou odpalovány rakety s plochou dráhou letu na Ukrajinu.