Článek
„Polský stát a polská vláda nebudou plýtvat úsilím policistů, vojáků, pohraniční stráže, kteří riskují své životy, aby minimalizovali hrozbu nelegální imigrace,“ vzkázal v úterý Tusk podle agentury PAP s odkazem na četné násilné pokusy migrantů proniknout do Polska z území Běloruska, při nichž už jeden pohraničník zemřel.
„Polsko má své vlastní problémy způsobené válkou, zejména pokud jde o nadměrný počet lidí, kteří zde byli přijati naprosto oprávněným způsobem a nacházejí v Polsku pohostinnost,“ řekl předseda vlády s tím že přes těžkosti „nic nezmění naši solidaritu, zejména s Ukrajinci, kteří jsou oběťmi války“.
Migranti na území Běloruska u polských hranic na archivním snímku
Podle něj však Evropa „musí pochopit“, že Polsku musí pomoct a ne mu „ukládat nová břemena“. Tusk loni tvrdil, že Polsko nebude muset kvůli paktu žádné migranty přijmout a že EU naopak bude platit Polsku za ukrajinské uprchlíky. Opozice nyní na polského premiéra útočí s tím, že slib nesplnil.
Polsko pozastaví právo na azyl, oznámil Tusk
Na polské odmítání unijního paktu už v lednu chladně reagoval eurokomisař pro migraci Magnus Brunner s tím, že neexistuje možnost, jak zemi z těchto povinností vyjmout.
„Každý členský stát má plnou volnost volby mezi různými formami solidarity, konkrétně relokací, finančními příspěvky a alternativními opatřeními,“ dodal s odkazem na to, že země se mohou „vykoupit“ zaplacením 20 tisíc eur za každého nepřijatého migranta.
Protiruský protest Ukrajinců ve Varšavě
Kdybychom vyúčtovali všechny Ukrajince
„Pan komisař Brunner musí vzít do úvahy jednu věc, že kdybychom EU vyúčtovali všechny Ukrajince, které jsme přijali, a řekli, že Unie má zaplatit, musela by nám na účet převést miliardy zlotých,“ citoval v úterý Polsat varšavského primátora a prezidentského kandidáta vládní Občanské platformy Rafala Trzaskowského.
Podle aktuálních údajů v Polsku nyní pobývá zhruba 988 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, v Česku je to přes 385 tisíc. Nejvíce, přes 1,15 milionu, jich nyní pobývá v Německu.
Mluvčí Komise Markus Lammert v reakci na úterní Tuskovo oznámení zopakoval, že pakt je závazný pro všechny, zároveň ale upozornil, že poskytuje „flexibilitu“ zemím, které už migračnímu tlaku čelí. To někteří interpretují jako signál, že pro Polsko by mohla existovat šance získat výjimku.
Státy Evropské unie definitivně potvrdily migrační balíček EU loni v květnu. Česko se zdrželo, Polsko, Slovensko a Maďarsko byly proti.
Migrační pakt počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí ale také princip, že těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Česko už se chystá na migrační pakt, jen noví zaměstnanci vyjdou na desítky milionů ročně
