Článek
Vyplývá to z lednového průzkumu veřejného mínění agentury Focus s tím, že by se umístila na druhém místě hned za stranou Směr-sociální demokracie (18,6 %), jejíž preference však postupně klesají. Kotlebovci naopak rostou – ve volbách v roce 2016 získali osm procent a do parlamentu se dostali vůbec poprvé.
„Ve státě vládne chaos a korupce. Vládnou nám oligarchové, kteří tahají v pozadí za nitky, a politici na obyčejné lidi kašlou. Potřebujeme změnu,“ odůvodňuje Ján ze středoslovenského města Tisovec volbu LSNS. „Třicet let tady žádný politik neudělal pořádek, lidé mají nízké platy, ceny se neustále zvyšují a je potřeba udělat radikální pořádek. Věřím, že Kotleba by to se svojí stranou dokázal,“ přidává se Imrich z Krupiny. „Tady na východním Slovensku je velký problém s Romy. Bojí se jedině kotlebovců,“ dodal Jozef z okresu Stará Ľubovňa.
Téměř pětina mladých Slováků inklinuje ke krajní pravici, podpořila by Kotlebu
Šéf agentury Focus Martin Slosiarik upozornil, že pokud se Směru nepodaří zmobilizovat všechny své voliče a ti budou hledat jinou alternativu, extremisté mohou ve volbách zvítězit. Podle Slosiarika jsou za zvyšujícími se preferencemi kotlebovců nevoliči z roku 2016, ale částečně také voliči Směru a Slovenské národní strany (SNS), kteří cítí zklamání z kauz posledních let, od vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.
„Nevoliči cítí ve volbách příležitost vyjádřit nesouhlas se systémem a tím, jak to funguje. Společnost vnímají tak, že je v chaosu, plná korupce a bez pravidel,“ říká Slosiarik. „Kotleba má lehce pochopitelné odkazy, mluví o jednoduché nápravě společnosti, jen je potřeba dodržovat pravidla,“ dodal šéf Focusu.
Kotlebovci jezdí do regionů, kde se žádný politik neukázal
Silný u prvovoličů
Podle Slosiarika je Kotleba velmi silný u prvovoličů, proto má prostor pro další růst. „Jsou znechuceni z toho, v jakém stavu je společnost. Pro ně je Kotleba člověkem, do něhož vkládají naději,“ říká. LSNS navíc vede velmi silnou kontaktní předvolební kampaň.
„Kotlebovci jezdí do regionů, kde se žádný politik neukázal. Snaží se těmto lidem symbolicky pomáhat. Tím, že tam není žádná jiná pomoc, tak to ve své komunikaci zveličují,“ dodal šéf agentury. Slosiarik upozorňuje, že lidé pocítí šanci, že mohou podpořit příštího vítěze voleb, a identifikují se s ním. „Lidé rádi volí vítěze,“ dodal.
Sociolog Michal Vašečka v této souvislosti připomíná, že ve srovnání s rokem 2016 se kotlebovcům podařilo zbavit nálepky, že je strana nepřijatelná.
Typickým voličem je muž od 30 do 40 let, zaměstnaný, s maturitou a s průměrným platem
„Formálně k tomu dostali papír od nejvyššího soudu, který je loni nerozpustil,“ konstatoval Vašečka. Podle sociologa v případě voličů LSNS nejde ani tak o mladého voliče do 25 let či nezaměstnané s nízkým vzděláním a příjmem.
„Typickým voličem je muž od 30 do 40 let, zaměstnaný, s maturitou a s průměrným platem, který je silně znechucen vývojem po roce 1989,“ dodal Vašečka. Sociolog přirovnává LSNS k sektě. „Čím více se na ně útočí zvenčí, tím vykazují vyšší soudržnost. Sympatizanti strany se cítí jako novodobí disidenti,“ vysvětluje Vašečka.
Vládní strany na hraně
Parlamentní volby se na Slovensku konají 29. února 2020. Podle zmíněného průzkumu by se za Směrem a LSNS na třetím místě umístila mimoparlamentní koalice Progresivní Slovensko/Spolu se ziskem 10,5 procenta. Koalice potřebuje pro vstup do parlamentu sedm procent, jednotlivé strany pět procent.
Strana exprezidenta Andreje Kisky Za lidi by získala 10,3 procenta hlasů, hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti 7,7 procenta hlasů, strana Jsme rodina 7,1 procenta a Křesťanskodemokratické hnutí šest procent hlasů. V zóně ohrožení je strana Svoboda a solidarita (5,4 %) a vládní SNS se ziskem 5,1 %. Další vládní strana, Most-Híd, by se do parlamentu se ziskem čtyř procent vůbec nedostala.
