Článek
Studie zjistila, že u 31 procent z celkem 12 748 000 hospitalizovaných byl vydán příkaz neprovádět resuscitaci už v den nástupu nebo dokonce ještě před ním.
Nemoc přitom přežilo 59 procent z takto označených pacientů. Dvanácti procentům nakonec lékaři poskytli intenzivní péči.
Lékaři stejně zachraňovali
Ukazuje to, že lékaři neodmítli poskytnout lidem život zachraňující péči navzdory vydání příkazu DNR (do not resuscitate – neresuscitovat), případně DNACPR, což je nařízení nepokoušet se o kardiopulmonální resuscitaci (laicky masáž srdce).
V Británii stoupl počet nakažených za týden o polovinu
„Naše zjištění ukazují, že mnoho lidí s DNACPR během první vlny pandemie dostalo intenzivní, život zachraňující péči,“ uvedl hlavní autor studie Steve Goodacre.
Podíl nařízení neresuscitovat u covidu je přitom vyšší než počet příkazů DNR vydaných u lidí v podobném stavu, kteří měli otravu krve nebo zápal plic. Příkaz DNR by se přitom měl vydávat jen po posouzení každého individuálního případu po jednání s pacientem nebo jeho rodinou.
Odepsali lidi bez konzultace, zjistila komise
Případy vydání příkazu neresuscitovat vyšetřuje i dozorčí komise mající na starosti kvalitu zdravotní péče. Ta získala důkazy od zaměstnanců domů s pečovatelskou službou i od rodin konkrétních pacientů, že nařízení DNACPR bylo vydáno bez konzultace. Jeden pečovatel uvedl, že lékař informoval zaměstnance domova, že pokud se klient nakazí covidem-19, automaticky bude vydáno DNACPR. Některé rodiny zase nevěděly, že DNACPR bylo vystaveno u jejich blízkých.
V Česku zabíjí vedle covidu i něco jiného. Stát není schopen říct co
Loni dozorčí komise varovala, že by lékaři neměli vystavovat nařízení DNR automaticky. Komisaři také zjistili, že se DNR používalo neadekvátně, když se zdravotnická zařízení dostala pod extrémní tlak. Zaznamenali též čtyřicetiprocentní skokový nárůst v stížnostech na péči mezi loňským březnem a zářím oproti předchozím šesti měsícům.
Hlavní autor studie Steve Goodacre, který je profesorem urgentní medicíny na Sheffieldské univerzitě, uvedl: „Rozhodnutí o DNACPR je důležitou součástí poskytování adekvátní péče vážně nemocným pacientům, ale nemělo by se používat jako důvod pro neposkytnutí život zachraňující péče.“