Nepředvídatelný Klaus by mohl vrátit Lisabon na začátek, píše světový tisk

Podle agentury Reuters jde každopádně o nový "bolehlav" pro sedmadvacetičlenný blok, který se v současnosti potýká s ekonomickou krizí a snaží se sestavit novou Evropskou komisi.

Jedna z možností je, že Klaus si řekl, že jeho vyhlídky nejsou velké, a ratifikační dokument nakonec podepíše, protože Lisabon podpořili v referendu irští voliči a polský prezident Lech Kaczyński ratifikaci také dokončí, jak ve čtvrtek oznámila jeho kancelář. Pokud jde o tento scénář, to, že by přesvědčil ostatní členské státy k doplnění poznámky, by mu mohlo pomoci zachovat si tvář. Mohl by tak mít pocit, že svým odporem k Lisabonu alespoň něčeho dosáhl. Klausovým motivem by mohla být též snaha o pouhé oddálení dokončení ratifikace.

Není ale stále jasné, co přesně by poznámka měla říkat a jakou by měla mít formu. Pokud by totiž český prezident chtěl, aby jeho "poznámka" byla protokolem k lisabonské smlouvě, šlo by téměř o nesplnitelnou věc. O tomto protokolu by musely jednat vlády členských států a musely by ho schválit, a ratifikační proces k smlouvě by tak zřejmě musel být opakován v celé EU.

Tudíž, pokud Klaus usiluje o dodatek ve formě protokolu, zřejmě stále věří v to, že může přijetí smlouvy zablokovat. To by mohlo vrhnout EU do hluboké politické krize a zastavit reformy, které Lisabon přináší.

Další možností je, že by se ke smlouvě nepřipojovala poznámka, ale že by ČR požádala na nadcházejícím říjnovém summitu vedoucí představitele EU, aby Klausův požadavek nějakým způsobem řešili. Nešlo by ale o přímý zásah do smlouvy. Podobná procedura pomohla zajistit si hlasy irských voličů v posledním referendu o Lisabonu. Pokud by ale chtěl Klaus jít touto cestou, musel by si zajistit podporu české vlády.

Evropští činitelé však mají za to, že Klaus nemá právní základ pro podobné požadavky. A že by proti němu mohlo být zahájeno řízení v případě, že bude odmítat dokument podepsat i v případě, že Ústavní soud ČR nenajde problém zabraňující ratifikaci Lisabonu.

Britská stanice BBC ve čtvrtek uvedla, že Lisabonská smlouva se už k listině práv a svobod odkazuje. Poukázala také, že Klausův požadavek přišel jako rána z čistého nebe a po anglicku naznačila nestandardnost takového chování.

Euroskeptické listy The Times to potvrdily, když Klause označily „známým nepředvídatelným prezidentem“. Dodaly, že požadavek, jehož podrobnosti ovšem nejsou zatím známy, by mohl naplnit plány šéfa britských konzervativců Davida Camerona, který by v případě svého volebního vítězství na jaře a za předpokladu, že by ratifikace v EU stále probíhala, vypsal o Lisabonu referendum. Timesy napsaly, že jednání o Klausově požadavku by mohla trvat měsíce.

Klaus vyvolal ve čtvrtek v centrálách Evropské unie rozhořčení. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner reagoval prohlášením, že se v Lisabonské smlouvě už nic měnit nebude. „Schválila ji i česká Sněmovna a Senát v přesně takovém znění, v jakém ji akceptovali všichni,“ poznamenal.

List doplnil, že český prezident svým požadavkem švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, jehož země EU předsedá, během čtvrtečního telefonického rozhovoru rozladil. „Řekl jsem mu, že je to pro EU špatná zpráva ve špatný čas,“ citovala ministerského předsedu.