Nepostupuje ani Rusko, ani Ukrajina. Protivníci se už poznali

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

„To, že Rusové nepostupují, jsme tady rozebírali několikrát, široce se to diskutuje v médiích,“ řekl Mikulecký.

„Je třeba si ale přiznat, že nepostupují ani Ukrajinci. A je třeba to říkat nahlas, protože jsem zaznamenal řadu mediálních výkřiků o tom, že Ukrajinci měli již v pondělí vstoupit do Chersonu,“ pokračuje Mikulecký.

„Je vidět, že ani ukrajinská ofenziva na Cherson nedokázala přenést boj hlouběji do území, které Rusko okupuje. Přestože Ukrajincům přeju úspěch, je třeba o válce informovat s chladnou hlavou,“ přiznal analytik.

„Zase to potvrzuje starou pravdu, že útok do připravené obrany je vysoce náročná vojenská operace,“ zhodnotil Mikulecký poslední vývoj na frontě.

„A nebude to lehké ani z jedné, ani z druhé strany. Už kvůli tomu, že boje probíhají půl roku a obě strany se přece jen naučily trošku víc číst svého protivníka,“ vysvětlil expert.

„Obě strany vědí, co od sebe mohou čekat, a ani jedna strana už nebude tak překvapená, jako byli Ukrajinci zaskočeni faktem samotného ruského útoku a jak byli Rusové zaskočeni silou a vůlí ukrajinské obrany,“ doplnil Mikulecký s tím, proč se nedají v nejbližší době čekat prudké zvraty na frontě.

„Cherson je pro útok optimální,“ uvedl Švamberk. „Leží na západním břehu Dněpru a do Rusy obsazené části vedou jen tři mosty, které jsou pravidelně ničeny. Navíc tam z Rusy okupovaných území vede jediná železniční trať z Krymu, která se také stala terčem útoků. Přesto město nepadlo,“ dodal.

Mikulecký vysvětlil proč. „Musíme si uvědomit, jaká je reálná síla ukrajinské armády a jakou sílu může ukrajinská armáda nasadit na konkrétním úseku fronty. Fronta je extrémně dlouhá. Nároky na jednotky jsou ohromné, a to mluvíme o frontě, kde jsou v bojovém doteku ukrajinská armáda s ruskou,“ přiznal.

„Ukrajinská armáda ale musí zabezpečovat i dlouhou hranici s Běloruskem a musí si hlídat malou, ale stejně nebezpečnou část ruské armády dislokovanou v Podněstří, na okupované části Moldávie,“ podotkl Mikulecký.

„Dá se říct, že Ukrajincům se mohlo ulehčit poté, co musela ruská černomořská armáda vyklidit vody poblíž ukrajinského pobřeží. Ale ukrajinská armáda musí stále udržovat síly, které by byly schopny odrazit i teoretický ruský pokus o vylodění. Z tohoto pohledu Ukrajincům těch sil, které jsou schopni nasadit do útočných operací, mnoho nezbývá,“ dodal.

Ukrajina podle něj sice dostala moderní vojenskou pomoc zejména z USA a Polska, ale ta nejde nasadit ihned, protože jde o komplikovanější zbraně s odlišným způsobem obsluhy, než na které byli Ukrajinci zvyklí. Takže samotný výcvik chvíli trvá.

Další čas zaberou přesuny do výchozích pozic a nějaký čas také trvá přisunutí zásob do logistických center poblíž fronty.

Přesto Mikulecký s ofenzivou počítá. „Chci hrozně věřit tomu, že právě to ničení mostů, které umožňují zásobování ruských okupantů u Chersonu, je předzvěstí toho, že nějaká ofenziva přijde. Ale jsem pesimista v tom, že by to mělo být v nejbližších dnech,“ uvedl.

Švamberk ale podotkl, že čas pro provedení ofenzivy se krátí, protože na podzim přijde období bláta.

„Větší útočné operace na jihu Ukrajiny jsou možné maximálně do konce října,“ upozornil Mikulecký na vliv počasí.

„Pokud bych byl na ukrajinské straně, snažil bych se co nejvíc před zimou útočit. Někam se posunu za dobrého počasí a mám čas se opevnit na linii, kterou mi v citlivém období, kdy ještě nemám vybudovanou hloubkovou obranu, pomáhá chránit blátivé počasí,“ dodal.

Útoky na Krym ale podle Mikuleckého Rusko oslabují. „Cokoli, co donutí agresora, aby musel rozptýlit své úsilí, znamená, že tyto síly nemůže soustředit na bojišti. Že je musí vyčleňovat, aby si zajistil týl. To vše pomáhá Ukrajině při případném útoku,“ přiznal.

„Navíc jakákoli panika ruských obyvatel může vést k tomu, že Rusko udělá nějaký ukvapený krok. To, že se Ukrajině podařilo zasáhnout letiště na Krymu a že to Rusy donutilo stáhnout svá letadla dál od fronty, okamžitě ulehčilo situaci na bojišti. Potlačení ruské vzdušné nadvlády je pak klíčové, aby jakákoliv ofenziva vůbec mohla začít,“ doplnil.

„Z pohledu ruských oficiálních vyjádření začínám mít pocit, že ‚cigarety‘ jsou pro Rusko větším nebezpečím než Spojené státy a celé NATO,“ řekl Mikulecký s narážkou na příčinu výbuchů na letecké základně Saki.

„V některých případech výbuchů a požárů bych ruský bordel úplně nevyloučil, ale ne zrovna v případě letiště Saki. Vylučuji totiž, že by simultánně několik kuřáků odhodilo nedopalky na několika místech,“ přiznal.

„Ale v řadě případů požárů a výbuchů bych šlendrián nevyloučil. Ono se to občas stane i u nás na Západě a jakákoli manipulace se starou municí je násobně rizikovější. Rusové dnes používají munici ze šedesátých let, ke které by dnes kromě pyrotechniků normálně nikdo nechodil, natož aby ji nakládal na vagóny,“ doplnil.

Mikulecký se vyjádřil i k dalším hypotézám. „V některých médiích se spekulovalo o použití střel dlouhého dosahu, například amerických systémů HIMARS. Nemáme ale potvrzené, že by Ukrajinci měli střely MGM140 ATACMS s dostřelem až 300 km nebo že šlo o použití střel proti námořním cílům. Ale tam bych byl relativně skeptický. Údery ukrajinského letectva bych v tom případě také vyloučil.“

„To, co se snažili naznačit Rusové v případě útoku na sídlo černomořské flotily, že to byl civilní dron použitý hnutím odporu, také výsledku útoku na letiště Saki neodpovídá, dosud nemáme na Ukrajině potvrzené drony s nosností, které by tohle způsobily,“ uvedl analytik.

Mikulecký však má svou hypotézu. „Že v týlu ruské armády operují speciální ukrajinské jednotky, není tajemstvím. Existují například veřejně dohledatelné záběry jejich činnosti, například při překonávání vodního toku,“ podotkl Mikulecký.

„Víme o tom, že kromě americké vyčkávací munice, medializovaných sebevražedných dronů Switchblade, které si nese pěšák v batohu, došlo také k dodávkám polských dronů Warmate, což je špičkový výrobek, protože je mnohem dál než ten americký,“ pokračoval.

„Když se tedy bavíme o útocích na ruská letiště v týlu, já bych sázel na operace speciálních sil za použití této vyčkávací munice. Zatím tomu odpovídají všechna známá data, ale jak říkám, je to jen hypotéza. Naproti tomu vyhodit do vzduchu železniční trať nebo přerušit pomocí výbušnin vedení velmi vysokého napětí zvládne i hnutí odporu,“ přiznal Mikulecký.

Na územích, která byla do letoška pod kontrolou Ukrajiny, hnutí odporu funguje dlouhodobě. A na to, s jakou brutalitou postupují bezpochyby ruské bezpečnostní složky, má kupodivu i velmi dobré výsledky,“ dodal.

Oba diskutující se shodli na tom, že hrozí dlouhodobý, několikaletý konflikt.

„Říkám už dva tři měsíce, že v této fázi konflikt s velkými územními zisky skončil a bude trvat několik let. Byl bych nerad, kdyby tomu tak bylo, ale na případu Izraele, který je v latentním válečném konfliktu od svého vzniku v roce 1948 dodnes a jen čas od času vzplanou s větší či menší intenzitou horké boje, vidíme, že to možné je a že takový konflikt můžeme mít i tady v Evropě,“ řekl Mikulecký.

„O tomto konfliktu si bohužel můžeme povídat ještě hodně dlouho, ale je otázka, jak dlouho vydrží západní, externí podpora, bez které se Ukrajina dlouhodobě neobejde. Co se západní podporou udělá veřejné mínění, až přijde zima a přijdou účty za energie,“ dodal Mikulecký.