Článek
Prokurátor Jean-Pierre Valensi z městečka Boulogne-sur-Mer nedaleko Calais nicméně ve čtvrtek přiznal, že současné francouzské zákony jsou na aktivisty krátké.
„U soudu stanulo všehovšudy osm lidí. Přitom jich tam podněcuje násilnosti nesrovnatelně víc,“ uvedl Valensi.
Jsou z obliga
Olej do ohně přilévá mezinárodní organizace No Borders (Bez hranic), která věří v absolutní svobodu pohybu. Ve vězení jsou momentálně dva její francouzští aktivisté a šest migrantů z Afghánistánu, Súdánu a Sýrie, které čeká v únoru soud.
Za nezákonné nalodění mohou dostat až šest měsíců vězení, podle prokurátora však aktivisté téměř jistě vyváznou.
Policisté v Calais zasahují proti migrantům, kteří se snaží proniknout do Eurotunelu
Podle stávajících zákonů je totiž velmi těžké prokázat, že opravdu nabádají běžence k bitkám s policisty. „Jsou vedeni ideologií, ale sami nic nezákonného nedělají,“ říká prokurátor.
Mají dokonale vypracované strategie. Potřebujeme, aby taková činnost byla trestná
Zástupce policejních odborů Bruno Noel upřesnil, že aktivisté pocházejí z mnoha zemí, ale největší národní skupinu mezi nimi tvoří Britové. Aktivisté z No Borders podle něj mohou za konfrontace, které se odehrávají prakticky každou noc.
„Mají dokonale vypracované strategie. Jedna skupina zablokuje silnici a nechá se postupně pochytat, druhá mezitím pronikne přes bariéry a další jsou v záloze. Nutně potřebujeme, aby taková činnost byla trestná, ale toho se asi nedočkáme,“ dodal Noel.
Uspořádali už patnáct táborů
Už několik let migranti doufají, že se z Francie dostanou do Británie na nákladních automobilech nebo vlakem skrze podmořský tunel. Někteří za riskantní cestu přes Lamanšský průliv zaplatí životem.
Regionální politik Xavier Bertrand vyzval ve čtvrtek ke zrušení „nepraktické a nefunkční“ Touquetské smlouvy o oboustranných kontrolách hranic z roku 2003. Ta ukládá Francii povinnost zadržet všechny nelegály pokoušející se o přechod do Británie.
Organizace No Borders vznikla v roce 1999, o rok později zprovoznila svůj web. Za dobu svého působení zorganizovala přibližně 15 neoficiálních „protestních táborů“.