Článek
„Odsuzuji, co Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos udělali obětem i svoje mylné chování,“ řekla na závěr krátkého prohlášení, napsal list Die Zeit. Přiznala, že se v minulosti skutečně identifikovala s „částí národněsocialistických myšlenek“.
„Dnes lidi neposuzuji podle jejich původu a politických názorů, ale podle jejich chování,” prohlásila s tím, že se změnila. Během svého vystoupení v průběhu 313. jednacího dne také řekla, že v době, kdy se potkala s Böhnhardtem a Mundlosem, „byla témata jako strach z odcizení (země) nepodstatná,“ což byla zřejmá narážka na současnou migrační krizi.
Německá média uvádějí, že jednačtyřicetiletá žena, které dosud právníci radili, aby nevystupovala, prohlášení přečetla velmi rychle tichým hlasem. Působila přitom nervózně.
Zschäpeová s Mundlosem a Böhnhardtem založili ve Zwickau buňku NSU, která v letech 2000 až 2007 zavraždila po celém Německu deset lidí - osm osob tureckého původu, jednu osobu řeckého původu a německou policistku. Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných. Přepadli také patnáct bank.
Beate Zschäpeová u soudu v Mnichově
Zschäpeové, přezdívané „nacistická nevěsta”, protože měla vztah s oběma členy NSU, hrozí doživotí. Hájí se tím, že se na kriminálních činech skupiny nepodílela, o vraždách i o bombových útocích se prý vždy dozvěděla teprve po činu. Přiznala se pouze k podpálení bytu ve Zwickau, kde se s oběma muži skrývala. Böhnhardt a Mundlos spáchali v roce 2011 sebevraždu, když se jim po nepovedeném přepadení banky dostala na stopu policie.
Případ je velmi sledovaný, protože se proti NSU zasáhlo velmi pozdě. Členům skupiny v devadesátých letech pomáhal policista, který pak pracoval u Federálního úřadu na ochranu ústavy a měl na starosti neonacistickou scénu. Podezření také vzbudila skutečnost, že většina informací o NSU byla skartována. [celá zpráva]