Hlavní obsah

Neonacističtí vrahové se k činu přiznali v komiksu

Novinky,
Drážďany/Berlín

Neonacistická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU) se k devíti vraždám tureckých a kurdských imigrantů přiznala v komiksovém videu s Růžovým panterem. Video pro ni vytvořil Andre E., který byl dopaden ve čtvrtek. O videu však vyšetřovatelé věděli už dříve.

Článek

Na videu jsou záběry všech obětí a vyznačena místa útoku. Je také připomenut pumový atentát v Kolíně nad Rýnem, při kterém bylo zraněno několik lidí explozí trubkové boby s hřebíky. Skupina zdůrazňuje, že upřednostňuje činy před slovy a bude v nich pokračovat, dokud nedojde k zásadním změnám na německé politické scéně, v tisku a ve svobodě projevu.

Andreho E. zadržela zvláštní protiteroristická jednotka německé policie GSG 9 ve čtvrtek v Postupimi v bytě jeho bratra, jenž také patří do okruhu podezřelých a zřejmě je členem krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD).

Andre E. pochází ze Saska, z malého města Johanngeorgenstadt, ve kterém byl už dříve zadržen jiný člověk pomáhající skupině.

Video s Růžovým panterem

Podle spolkového státního zastupitelství v Karlsruhe Andre E. v roce 2007 vyrobil bizarní propagandistické video s růžovým panterem, v němž se NSU hlásí k vraždám devíti drobných živnostníků tureckého a řeckého původu a k vražednému útoku na dva policisty v Heilbronnu. Andre E. měl společnost Aemedig, která se specializovala na produkci digitálně upravených videí a filmů.

Kromě toho je Andre E. podezřelý z podněcování rasové nenávisti a schvalování trestných činů.

Kriminalisté se domnívají, že obviněný byl od roku 2003 v těsném kontaktu s trojicí neonacistů Uwem Böhnhardtem, Uwem Mundlosem a Beate Zschäpeovou, kteří jsou pokládáni za zakladatele NSU.

K Andremu E. přivedly vyšetřovatele dvě zlevněné jízdenky na jeho jméno a jméno jeho ženy, které našli v obytné dodávce, ve které 4. listopadu spáchali sebevraždu dva členové NSU Bönhardt a Mundlos.

Andre E. tyto jízdenky v roce 2009 koupil pro sebe a svou ženu, ale předal je Böhnhardtovi a Zschäpeové, která byla třetí členkou skupiny. V jejím bytě byly také letáky jeho společnosti Aemegid. Policisté je tam našli, když prohledávali jeho trosky. V den, kdy se zabili Bönhardt a Mundlos, v něm Zschapeová odpálila nálož. O několik dní později se vydala do rukou policie

Zmizely důkazy

Německé úřady podle webu Local současně přiznaly, že důkazy proti skupině byly částečně skartovány. Připustil to šéf kontrarozvědky Heinz Fromm s tím, že obvykle se dokumenty skartují po pěti letech a jen ve výjimečných případech se uchovávají deset let.

Skupina se přitom dostala do pozornosti tajných služeb už koncem devadesátých let a v roce 1998 se se podařilo odhalit, že vyráběla bomby.

Kvůli skartaci se obtížně zjišťují činy skupiny z poloviny první dekády nového milénia. To je zřejmě důvod, proč se skupinu nepodařilo dopadnout dříve.

Související témata:

Výběr článků

Načítám