Článek
„Nemůžeme v tom nechat Itálii samotnou,“ řekl Macron v rozhovoru pro televizní stanice TF1 a France 2. „Jako Evropané musíme naši pomoc lépe podmínit odpovědnou migrační politikou,“ dodal.
🔴 Migrants à Lampedusa
— TF1Info (@TF1Info) September 24, 2023
« On ne peut pas accueillir toute la misère du monde. » estime Emmanuel Macron pic.twitter.com/zdAAUK0wPw
Francie podle Macrona chce poskytnout více financí tranzitním zemím na africkém kontinentu, konkrétně Tunisku a Alžírsku, aby účinně pomáhaly rozbíjet pašerácké sítě. „Chtěli bychom těmto zemím navrhnout příslušné smlouvy a na jejich základě poskytnout finance a také experty pro boj proti těmto převaděčským organizacím,“ dodal francouzský prezident s tím, že na Lampedusu vyplouvají migranti především z tuniského přístavu Sfax.
Macron se ale současně postavil za vyjádření Darmanina. „My Francouzi plníme svůj díl práce. V naší zemi je každý rok v průměru sto tisíc žadatelů o azyl. Nemůžeme pojmout všechnu bídu světa,“ dodal Macron.
Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlášení francouzského prezidenta „s velkým zájmem“ uvítala. „Je zřejmé, že Itálie, Francie a Evropská unie musí postupovat společně v podpoře zemí původu migrantů a v pomoci tranzitním zemím při likvidací zločineckých sítí obchodníků s lidmi,“ uvedla Meloniová.
Kritika na adresu Berlína
Itálie mezitím kritizovala Německo za to, že financuje skupiny, které organizují záchranu migrantů ve Středozemním moři. Jedné z nich Berlín poskytl 790 tisíc eur (přes 19 mil. Kč). Ministerstvo zahraničí v Berlíně ale opáčilo, že na příspěvku nevidí nic špatného vzhledem k tomu, že záchrana lidí v nesnázích je právní a humanitární povinností.
Vláda krajně pravicové italské premiérky Meloniové už dříve působení nevládních organizací na moři silně kritizovala a pokusila se ho omezit.