Článek
„Ceny benzinu dosáhly šestiměsíčního maxima, od začátku roku vzrostly o více než 20 procent, protože dodávky se zužují a stále více závodů je nuceno přerušit výrobu,“ uvedl Politico s odkazem mimo jiné na údaje zveřejněné ruskou státní agenturou TASS a RBC.
Politico připomněl, že minulou středu byla ukrajinskými drony zasažena a vážně poškozena dvě skladovací zařízení paliva vlastněná ruským energetickým gigantem Rosněft asi 500 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Více než tucet rafinérií v devíti ruských regionech bylo letos podobně zasaženo, napsal web.
Je to jako komár
„Je to jako komár – když ho nemůžete najít, nemůžete ho zabít a neustále se vrací noc co noc, budete vyčerpaní,“ cituje Politico Philipa Ingrama, bývalého britského vojenského zpravodajského důstojníka a plánovače NATO. „Je to velmi dobrý způsob, jak uvolnit tlak z předních linií,“ dodal.
Kreml se obává nedostatku pohonných hmot. Šachuje s výrobou a uvažuje o návratu k benzínu E3
V důsledku ukrajinských útoků Moskva podle webu omezila vývoz paliva na téměř historická minima, minulý týden přepravila jen něco málo přes 712 000 tun nafty a topného oleje ve srovnání s více než 844 000 ve stejném týdnu v roce 2023.
„Pro Moskvu je to politický i vojenský problém. Kromě toho, že levné palivo je pro ruské válečné úsilí zásadní, je také klíčovou součástí nabídky prezidenta Vladimira Putina veřejnosti, lékem na zaostávající mzdy a slabý rubl,“ uvedl Politico s tím, že problém s pohonnými hmotami bude trendem i do budoucna.
Ceny v dohledné době neklesnou
Igor Juškov, analytik ruského Národního fondu pro energetickou bezpečnost, v rozhovoru pro ruská média tento týden řekl, že ceny pravděpodobně v dohledné době neklesnou – a země možná bude muset dovážet benzín ze zásob skladovaných v sousedním Bělorusku.
Rusko si kvůli ukrajinským útokům na rafinerie zajišťuje benzin v Kazachstánu a v Bělorusku
Politico připomněl, že Moskva byla už loni nucena zakázat vývoz benzinu a nafty kvůli nedostatku na domácím trhu, kde regulace udržovaly nízké ceny, aby uklidnily motoristy a uměle podpořily zemědělský sektor.
Vzhledem k tomu, že pohonné hmoty v mezinárodním měřítku dosahovaly vyšších cen, zprostředkovatelé prodávali do zahraničí levný benzin, který byl určen pro použití v Rusku, což vytvořilo expandující černý trh. Moskva zákaz vývozu v listopadu uvolnila, půlroční zákaz vývozu ale vyhlásila znovu letos 1. března, a to i kvůli ukrajinským útokům.
Moskva si musí vybrat
Zatímco většina západních zemí přestala dovážet rafinovaná ruská paliva, jako jsou benzin a nafta, Spojené arabské emiráty spolu s hrstkou jihoamerických a severoafrických zemí pokračovaly v jejich nákupu, aby využily nízkých cen nebo je znovu vyvezly. „Nyní si Moskva bude muset vybrat mezi maximalizací peněžních toků naplňujících její válečnou truhlici a zajištěním toho, aby její vojáci a civilisté mohli naplnit své tanky a vozy,“ komentuje to Politico.
„Ukrajinské ‚fyzické sankce‘ mohou urychlit ty skutečné,“ řekla webu Maria Šagina, expertka na ruskou ekonomiku z Mezinárodního institutu pro strategická studia. „Kyjev zjistil, že technologická zranitelnost Moskvy a útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruské rafinérie urychlují dopad západních sankcí, kvůli nimž se tyto rafinérie již snaží nahradit západní zařízení, náhradní díly a software,“ dodala.