Článek
Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která je u moci od roku 2015, se střetává s evropskými institucemi v otázkách, jako jsou soudní reforma, migrace, změna klimatu či práva sexuálních menšin. Nyní však volá po evropské solidaritě a unijních fondech, aby zvládla příliv bezmála 1,5 milionu lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí, připomíná Reuters.
Soud EU zamítl žaloby Polska a Maďarska ohledně spojení právního státu a peněz z fondů
Kritici obviňují PiS z porušování principů vlády práva a politizace soudů prostřednictvím dosazování vybraných osob do funkcí či disciplinárních řízení s nepohodlnými soudci. Vláda tvrdí, že reforma je nutná ke zvýšení efektivity a očištění justice od pozůstatků komunistické éry.
Polský ústavní soud dnes uvedl, že ESLP nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. „ESLP nemá právo měnit autentický text (jmenování) podle vlastních představ soudců,“ uvedl ústavní soudce Mariusz Muszynski, který je soudem ve Štrasburku sám považován za nezákonně jmenovaného člena polského ústavního soudu.
Jako v Rusku, glosoval bývalý ombudsman
ESLP řeší několik desítek soudních sporů týkajících se jmenování polských soudců. Jeden z nich se týká tří ústavních soudců vybraných předchozí vládou, které v roce 2015 odmítl jmenovat do funkce prezident Andrzej Duda a na místo nich dosadil tři soudce nominované nově vládnoucí stranou PiS. Štrasburský soud loni konstatoval chyby a porušení zákona při jmenování soudců a verdikty ústavního soudu v novém složení uznal za neplatné.
Brusel se znovu opřel do Polska a Maďarska. Tentokrát v hodnocení právního státu
„Polský ústavní soud se nyní vyrovnal ruskému ústavnímu soudu,“ napsal na Twitteru bývalý polský ombudsman Adam Bodnar v narážce na zákon z roku 2015, který umožňuje ruskému soudu rozhodnout o plnění či neplnění verdiktů ESLP.
Polsko v minulosti několikrát ignorovalo rozhodnutí evropských orgánů týkajících se svého soudnictví a dalších záležitostí s tím, že se jedná o nezákonné a politicky motivované zásahy. Koncem tohoto měsíce má ústavní soud projednat, zda může Soudní dvůr EU uložit Polsku předběžná opatření nebo finanční postihy.