Hlavní obsah

Němečtí vyhnanci otevřeli v Berlíně výstavu o vysídlení

BERLÍN

Kontroverzní Centrum proti vyháněním v Berlíně sice ještě nestojí, stejnojmenná nadace Svazu vyhnanců však již ve čtvrtek v německém hlavním městě otevřela výstavu s názvem Vynucené cesty - útěk a vyhnání v Evropě 20. století. Výstava mapující některé z nucených exodů v minulém století, včetně poválečného odsunu Němců z českého území, bude veřejnosti přístupná do 29. října. Výstavu už ostře kritizoval polský premiér.

Článek

Německý Svaz vyhnanců (BdV) tento projekt uspořádal v prestižním Paláci korunních princů na třídě Unter den Linden v centru metropole. Kromě poválečného odsunu Němců ukazuje výstava genocidu Arménů v letech 1915-1917, vyhánění evropských Židů po roce 1933, či deportace Poláků, pobaltských národů a Ukrajinců za druhé světové války i etnické čistky, k nimž došlo na území bývalé Jugoslávie.

Polsko se bouří

Podle autorů výstavy postihly exody ve 20. století více než 30 národů a ze svých domovů bylo násilně odsunuto údajně až 100 milionů lidí. Proti  projektu Centra proti vyháněním protestovaly především Polsko a Česko, které se obávají jednostranného představení osudu německých vysídlenců. Hlasitý nesouhlas se ozývá zejména z Polska, které se obává, aby nebyla relativizována německá vina na brutální okupaci země v období 1939-1945.

Předseda vlády Jaroslaw Kaczyński výstavu v Berlíně kritizoval a označil ji za "politováníhodnou, zneklidňující a smutnou událost." Také český ministr zahraničí Cyril Svoboda se ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu DPA vyjádřil skepticky k úloze chystaného Centra proti vyháněním.

Projekt podporuje i kancléřka

Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnanců a poslankyně německého parlamentu za vládní křesťanské demokrat usiluje o vytvoření Centra proti vyhánění na paměť 12,5 milionů etnických Němců, kteří museli po druhé světové války opustit území Polska, bývalého Československa i jiných států, kde byli často považováni za zrádce a nepřátele. Steinbachová se domnívá, že listopadová změna německé vlády, kdy vznikla velká koalice pod vedením křesťanských demokratů, výrazně zvýšila šance na vznik stálého centra v německé metropoli.

Konzervativci kancléřky Angely Merkelové nápad dlouhodobě podporují, zatímco sociální demokraté jejího předchůdce Gerharda Schrödera se stavěli proti zřízení tohoto centra. V koaliční smlouvě obě strany vyjádřily potřebu společenského i historického zpracování nucené migrace, útěku a vyhnání. V dokumentu uvádějí, že "v duchu smíření chtějí v Berlíně vytvořit viditelné znamení, které by upomínalo na bezpráví vyhnání".

Výběr článků

Načítám