Článek
Za mohutným protestem stojí iniciativa Školní stávka proti povinné vojenské službě, uvádí rozhlasová stanice Deutschlandfunk. Obnovení povinné vojenské služby, kterou v Německu v roce 2011 zrušila tehdejší kancléřka Angela Merkelová, přitom německá vláda ještě ani nenavrhla.
Německo sice od začátku ruské invaze na Ukrajinu usiluje o posílení armády, ale vojenská služba pro mladé byla v lednu obnovena pouze jako dobrovolná. Všichni osmnáctiletí chlapci tak v Německu dostávají dotazník, v němž mají odpovědět, zda mají o vojenskou službu zájem, a musí podstoupit zdravotní prohlídku, která určí, zda jsou vojenské služby schopní. Na dotazník mohou dobrovolně odpovědět i dívky.
Mezi německou veřejností však stále panují obavy, že pokud se bezpečnostní situace zhorší nebo se nepřihlásí dostatek dobrovolníků, německý parlament zváží obnovení povinné vojenské služby.
Konkrétním spouštěčem páteční stávky pak byla informace, že někteří osmnáctiletí z Kielu a Flensburgu dostali pozvánku ke zdravotní prohlídce, i když o vstup do armády nemají zájem. Proč měla tato zpráva tak významný dopad, není jasné, protože povinné prohlídky od července podstoupil už přibližně tisíc osmnáctiletých chlapců, kteří o službu v armádě zájem nemají.
„Dotazníky ukazují, že se mladí lidé k ozbrojeným silám přidat nechtějí. Proto jsem dnes v ulicích. Proto to se stávkováním, dokud nebude povinná vojenská služba ze stolu, myslíme vážně. Budeme pokračovat,“ řekl k protestům šestnáctiletý Elias Bernhard, který demonstroval v Hamburku.
Německé ozbrojené síly v současnosti disponují přibližně 186 700 vojáky. V první polovině příští dekády by jejich počet měl dosáhnout 260 tisíc. V záloze by navíc Německo v dané době mělo mít okolo 200 tisíc rezervistů.
