Článek
Bylo odevzdáno 720 hlasů, z nichž bylo 513 pro a 207 proti. Nikdo se hlasování nezdržel. Pro požadovanou dvoutřetinovou většinu bylo zapotřebí 489 hlasů pro. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu - Spolková rada.
Z balíčku, který počítá s dluhem ve výši 1000 až 1500 miliard eur, se počítá s částkou 500 miliard eur (12,5 bilionu korun) na výzbroj armády a pomoc Ukrajině. Dalších 500 miliard by se mělo během následujících 12 let vyčerpat na výstavbu infrastruktury od silnic a dálnic přes mosty až po energetickou soustavu).
Balíček počítá se zhruba 500 miliardami eur, které by se měly využít v rámci zlepšení klimatické situace. Z této částky by se mělo využít 100 miliard na uhlíkovou neutralitu, které by mělo Německo docílit v roce 2045.
Napětí mezi CDU/CSU a SPD. Merz trvá na vracení žadatelů o azyl na hranicích Německa
Jedním z cílů balíčku je pomoci nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles. Nový růst německé ekonomiky by podpořil i české hospodářství.
Opozice ale Merze za finanční balíček s obřími úvěry tvrdě kritizovala. „Abyste se dostal na post kancléře, obětujete všechno, co bylo v CDU ještě konzervativní. A stamiliardami na úvěr jste podvedli své voliče, kterým jste slíbili dluhovou brzdu. Dámy a pánové, málokdy byla slušnost tak rychle nahrazena politickým cynismem,“ pustil se do budoucího kancléře Alexander Gauland, spolupředseda Alternativy pro Německo.
Merz balík obhajoval a argumentoval mimo jiné Ruskem, které představuje ohrožení pro mír v Evropě, ale i slábnoucím spojenectvím se Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa. Obří dluhový balík podle něj přitom neznamená, že Německo nemusí konsolidovat veřejné rozpočty. Podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila, který by se mohl stát v příští vládě vicekancléřem, čeká Německo zásadní modernizace.
Německé strany se shodly na schválení obřího finančního balíku, hlásí média
