Německý soud umožnil proces se stoletým exdozorcem ze Sachsenhausenu

Muž, kterého německá média označují jako Gregora Formaneka, byl loni obžalován ve 3322 případech z napomáhání k vraždě během svého působení v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen nedaleko Berlína v období od července 1943 do února 1945.

Znalecký posudek však v únoru konstatoval, že Formanek není vzhledem ke svému psychickému a fyzickému stavu schopen procesu. Soud v Hanau ve spolkové zemi Hesensko proto rozhodl, že řízení proti němu nezahájí. Frankfurtský soud nicméně v úterý konstatoval, že posudek se nezakládal na „dostatku faktů“, čímž umožnil proces zahájit.

Paradoxem je, že o vině či nevině starého muže bude zřejmě rozhodovat soud pro mladistvé, podotkl již dříve magazín Spiegel – Gregor Formanek totiž v době nástupu do služby v Sachsenhausenu nebyl plnoletý.

Ač jeho příjmení zní česky, narodil se v rumunském městě Arad. V roce 2023 jej v jeho luxusním bytě na předměstí Frankfurtu vypátrali reportéři britského deníku The Sun.

Německá justice stíhání možných válečných zločinců bez ohledu na jejich vysoký věk hájí s argumentem, že je třeba hledat spravedlnost pro oběti nacistických zvěrstev. Jako klíčové tak není vnímáno to, zda odsouzený do vězení skutečně nastoupí, ale samotné vynesení verdiktu.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibór Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Za napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů byl nakonec Demjanjuk odsouzen k pěti letům vězení; k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

Koncentrační tábor Sachsenhausen vznikl už v roce 1936 a fungoval až do roku 1945. Vězněno tam bylo podle agentury AP přes 200 000 lidí, z nichž podle odborníků 40 000 až 50 000 přišlo o život. V táboře byla vězněna řada politiků, například ukrajinský nacionalista Stepan Bandera, levicový premiér španělské druhé republiky Francisco Largo Caballero či Stalinův syn Jakov Džugašvili. Vězněn zde byl několik let i český malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen.