Německý scénář války NATO s Ruskem: Začne to v Pobaltí a v Polsku

Podle scénáře nazvaného Alianční obrana 2025, který bod po bodu představil německý deník Bild, by po mohutné ruské mobilizaci následovala ruská jarní ofenziva na Ukrajině, která by byla podpořena slábnoucí podporou Kyjeva ze strany Západu. Německá armáda ve scénáři předpokládá, že by tato ofenziva byla velmi úspěšná, dosáhla by významných územních zisků a postupně zatlačila ukrajinskou armádu ze svých pozic.

Po úspěšné ofenzivě by Moskva zahájila rozsáhlé kybernetické útoky a další formy hybridní války především v Pobaltí, kde by Rusko začalo podněcovat etnické ruské menšiny v Estonsku, Lotyšsku i Litvě.

Německý scénář dále počítá s tím, že by tato hybridní válka v Pobaltí rozdmýchala nepokoje a že by Ruská federace společně s Běloruskem následně rozmístila na západě Ruska a v Bělorusku na 50 tisíc vojáků.

Následovala by eskalace, při které by Rusko přesunulo další své vojáky a rakety středního doletu do Kaliningradu, své enklávy mezi Polskem a Litvou, kde by zároveň došlo k masivní propagandě, která by tvrdila, že se NATO chystá na invazi.

Podle dokumentu německé armády by byl ruským cílem Suvalský koridor, který představuje strategickou oblast podél polsko-litevské hranice, která odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. V této oblasti by podle scénáře v prosinci 2024 začal uměle vytvořený pohraniční konflikt a nepokoje, které by si vyžádaly mnoho mrtvých.

Posléze scénář počítá s tím, že by se ve Spojených státech amerických ocitli ve složité situaci a bez vedení. 5. listopadu zde totiž proběhnou volby, ve kterých se proti sobě s největší pravděpodobností postaví současný prezident a kandidát za demokratickou stranu Joe Biden a republikánský kandidát a exprezident Donald Trump. V případě výhry Donalda Trumpa by mohla výrazně opadnout podpora Ukrajiny.

Bundeswehr krátce po prosincových událostech předpokládá mimořádné zasedání Rady bezpečnost OSN (RB OSN), na kterém by Polsko a pobaltské státy informovaly o rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Moskva by zde zároveň obvinila Západ z přípravy útoku na Ruskou federaci a kvůli tomu by v březnu 2025 rozmístila další vojenské jednotky u hranic s Pobaltím a v Bělorusku.

V květnu by se NATO rozhodlo pro „opatření pro věrohodné odstrašení“, aby zabránilo ruskému útoku na Suvalský koridor z Kaliningradu a Běloruska. Tento den dokument podle Bildu označuje jako „den X“, při kterém by došlo k nasazení 300 tisíc vojáků NATO v Polsku a v Pobaltí s tím, že 30 tisíc z nich by bylo německých.

Německý scénář končí 30 dní po dni X, ve kterém podle odhadů dokumentu proti sobě v oblasti Suvalského koridoru stojí přes půl milionu vojáků Západu a Ruska. Otevřenou otázkou, na kterou dokument nijak neodpovídá, však zůstává, zda se Rusko nechá odradit silami NATO, nebo jestli k útoku i přesto přistoupí.

Deník Bild se na dokument dotázal německého ministra obrany Borise Pistoriuse, ten se k němu ale odmítl vyjádřit. „V zásadě vám mohu říct, že zvažování různých scénářů, i když jsou třeba krajně nepravděpodobné, je součástí každodenní vojenské činnosti,“ uvedl Pistorius.

O možné válce mezi Západem a Ruskem hovoří například i Švédsko, které o vstup do NATO usiluje. Mluvil o ní i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka, který uvedl, že válka Západu s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.

„Válka s Ruskem není nepředstavitelná, byť nyní hodnotíme, že v tuto chvíli není pravděpodobná,“ uvedl v prosinci Řehka. Nastat může podle něj kvůli nechtěné eskalaci nebo například v okamžiku, kdy protivník nabude přesvědčení, že střet je nevyhnutelný. „Může nastat příležitost, kdy si řekne teď, nebo nikdy,“ konstatoval Řehka.

Řehka dále varoval, že nebude možné vyhnout se konfliktu diskusí, nýbrž pouze odstrašením.

„Rusko musí reálně vidět, že máme schopnosti a vůli se bránit. Není to o nějaké deklaraci, musí vidět, že to reálně nemá cenu,“ řekl Řehka.