Článek
"Výstavu nelze ani v nejmenším považovat za signál k přepisování dějin," řekl prezident. S ohledem na napjatější vztahy s Polskem vyzval zachovávat klid.
Přímé občansko-společenské vztahy mezi řadovými Poláky a Němci jsou ale podle Köhlera "lepší než současné politické nálady". Vzájemné předsudky a výhrady by bylo možné překonávat ještě lépe, pokud by Poláci a Němci "méně mluvili o sobě navzájem, ale více mluvili spolu".
Výstavu Vynucené cesty zahájila 10. srpna v berlínském Paláci korunních princů nadace německého Svazu vyhnanců (BdV). Její návštěvníci mají až do 29. října možnost zhlédnout dokumenty k některým z nucených exodů v minulém století. [celá zpráva]
Poláci protestovali
Polský prezident Lech Kaczyňski ve středu řekl, že vztahy jeho země se sousedním Německem jsou zkalenym jak požadavky Němců vysídlených po druhé světové válce, tak rozhodnutím Berlína postavit nový plynovod z Ruska přes Baltské moře a vyšachovat tak z jeho trasy Polsko. Napsala to agentura AP s odvoláním na polská média.
Během návštěvy Štětína na dotaz novináře, zda považuje vztahy s Německem za dobré, Kaczyński odpověděl: "Ne, na těchto vtazích leží určitý stín". Poukázal přitom na snahy vysídleneckých organizací ze Slezska, Pomoří a bývalého Východního Pruska stavět své utrpení vyhnanců na roveň utrpení národů porobených nacisty. V tom někteří historici i značná část polského politického spektra vidí snahy o "přepisování dějin" a výsledků druhé světové války.
Polští představitelé už dříve vyjádřili obavu, že výstava jednostranně představuje osud německých vysídlenců a že relativizuje německou vinu na okupaci Polska v období 1939-1945. Některé polské organizace a obce pak žádaly navrácení exponátů, které "v dobré víře" na výstavu zapůjčily.
České ministerstvo zahraničí nepovažovalo za nutné se k výstavě oficiálně vyjadřovat, neboť ji považuje za vnitroněmecký příspěvek k vyrovnání s vlastní minulostí. Kriticky jako k "promarněné šanci" se však k výstavě vyslovila některá česká média.