Německý ministr obrany koketuje s povinnou vojnou

Před několika dny deník Bild informoval, že ministerstvo obrany vypracovalo tajný dokument, v němž odhaduje budoucí postup v případě, že by Rusové zaútočili na východní křídlo NATO.

Podle tohoto scénáře by Rusko mohlo letos v únoru vyhlásit další mobilizaci více než 200 tisíc mužů, což by mu umožnilo na jaře zatlačit Ukrajince a v červenci spustit hybridní válku proti Západu. Jako záminku by si vzalo ruské menšiny v pobaltských státech. Scénář pak podrobně popisuje, co by se dělo dál až do května 2025.

„Musíme si zvyknout na myšlenku, že v Evropě může opět hrozit válka. A to znamená, že se na ni musíme připravit. Musíme být připraveni k boji. Připravit na ni bundeswehr i společnost,“ připustil Boris Pistorius, spolkový ministr obrany, v televizi ZDF.

Nová obranná strategie Spolkové republiky označuje Ruskou federaci za „největší hrozbu pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru v dlouhodobém horizontu“.

Pistorius převzal obtížný úkol reformovat armádu, kterou sužuje neefektivní byrokracie a zastaralá výstroj a kterou poznamenala série skandálů, když mj. vyšlo najevo, že se stala útočištěm krajní pravice. Ne dosti na tom – některým radikálům posloužily armádní zásoby především výbušnin jako základ pro jejich soukromé vyzbrojování. Přesto bundeswehru věří 83 procent dotazovaných v průzkumu veřejného mínění.

V rámci modernizace má Berlín za cíl zvýšit počet vojáků ze současných 180 tisíc na více než 200 tisíc do roku 2031. „Spousta mladých lidí hledá smysluplnou životní roli. Ti, kteří se rozhodnou pro ozbrojené síly, přispívají k bezpečnosti a svobodě naší země,“ vysvětlil ministr.

Jeho výroky předznamenaly náborovou kampaň spuštěnou loni na podzim, která slibovala mimo jiné i flexibilní pracovní dobu. Armáda nabízela rekrutům práci až v tisícovce různých profesí – od IT specialistů až po piloty stíhaček. Žádný nápor zájemců se však nekonal.

Německo ukončilo brannou povinnost, která se dříve vztahovala na všechny muže, kteří ukončili školní docházku, už v roce 2011. Tehdejší vláda argumentovala tím, že se povinná vojna stala příliš nákladnou.

Pistorius prohlásil, že toto rozhodnutí bylo „zpětně chybou“, avšak přiznal, že s jeho postojem souhlasí příliš málo německých poslanců, což znamená, že o návrat ke starým časům bude muset zabojovat.

„Zkoumám alternativní modely, jako je například švédský, kde jsou všichni mladí muži a ženy odvedeni, ale jen několik vybraných nakonec absolvuje základní vojenskou službu,“ řekl deníku Die Welt.

Debata o tom, zda znovu zavést vojenskou službu, se v Německu vede už několik let.

Otázkou zůstává, na jaké souznění narazí Pistorius nejen mezi koaličními partnery, ale i ve vlastní sociální demokracii (SPD). Liberálním demokratům z vládní FDP se jeho nápad nezamlouvá. Alexander Müller, mluvčí FDP, se podle listu Die Welt nechal slyšet, že švédský model by v Německu nefungoval, protože vybranou skupinu mladých lidí nelze nutit k vojenské službě – a zbývající „ušetřit“.

Opoziční křesťanští demokraté, strana pravého středu, navrhli povinnou roční službu, která by mohla zahrnovat i sociální práci.

Loni v únoru se kancléř Olaf Scholz jasně vyjádřil proti vzkříšení branné povinnosti a označil ji za „špatný nápad“. Od té doby však mlčí.