Německou neonacistku začali soudit kvůli rasistickým vraždám

Zschäpeová, kterou přivezli v 8:40 v pancéřovém voze je v procesu hlavní obžalovanou, byla členkou NSU spolu s Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem, kteří spáchali sebevraždu krátce před odhalením skupiny v listopadu 2011.

K soudu byla přivedena bez pout.

Líčení bylo krátce po zahájení na týden přerušeno, když obhájce zpochybnil nestrannost předsedy senátu a požádal o jeho odvolání.

Zschäpeová je obviněna z podílu na vraždách osmi tureckých imigrantů, jednoho Řeka a policistky z let 2000 až 2007. Čelí i obvinění z účasti na 15 ozbrojených bankovních loupežích, žhářství a z pokusu o vraždu při dvou bombových útocích v přistěhovaleckých čtvrtích v Kolíně nad Rýnem, kdy bylo zraněno 23 lidí.

Hrozí jí doživotí, její advokáti ale popírají obvinění z podílu na vraždách připomínajících popravy, které vyvolávaly strach mezi imigranty. Těch se měli dopouštět Mundlos a Böhnhardt.

Po nepovedené bankovní loupeži Uwe Mundlos zabil před hrozícím zatčením Uwe Böhnhardta a pak obrátil zbraň proti sobě. Beate Zschäpeová nechala vybuchnout svůj byt, ale pak se přihlásila na policii.

Dalšími obviněnými jsou Ralf Wohlleben, bývalý funkcionář ultrapravicové strany NPD v Duryňsku, který NSU pomohl obstarat zbraně. Pistoli s tlumičem jim dodal další obviněný Carsten S. Před soudem stane i André E., který jim pomáhal s videi a Holger G, který skupinu převážel a jednou jim vezl i zbraň.

Německá média začínající soud označují za největší trestněprávní proces s politickým pozadím od soudu s teroristy z ultralevicové Frakce Rudé armády v 70. letech. V procesu je zatím naplánováno 85 stání a trvat by měl nejméně do ledna 2014. Je předvoláno na 600 svědků.

Případ vzbudil velký rozruch, protože kontrarozvědka BfV skartovala dokumenty o NSU. [celá zpráva]

Panovalo podezření, že přehlížela nebezpečí ze strany neonacistů, dokonce je kryla. [celá zpráva]. Kvůli skandálu odstoupil i šéf  Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) [celá zpráva]

NSU pomáhal i policista. [celá zpráva]

Vraždy se připisovaly turecké mafii a za podezřelé byli považováni i příbuzní obětí.

Úřady to popírají, podle nich se skupinu nedařilo odhalit, protože páchala jednotlivé zločiny v různých městech - v Norimberku, Mnichově, Kolíně nad Rýnem, v Rostocku, v Mnichově, Kasselu a v Dortmundu. Vyšetřovatelé si je proto nespojili.