Článek
Podle listu Süddeutsche Zeitung (SZ) Berlín argumentoval tím, že opravy a údržba mostů a komunikací by měly být zahrnuty do výdajů na obranu, protože jeho veřejné silnice se používají k přepravě tanků a dalších vojenských vozidel.
V odpovědi na dotaz SZ ministerstvo obrany zdůraznilo, že německá vláda zkoumá a určuje, které výdaje mají být zohledněny jako výdaje na obranu a vykazovány NATO v souladu s kritérii Aliance.
Kancléř Olaf Scholz v projevu, který pronesl jen několik dní po ruské invazi v únoru 2022 ve Spolkovém sněmu, slíbil, že dvě procenta HDP se v budoucnu stanou pro Německo měřítkem vojenských výdajů. „Tento cíl jsme si stanovili nejen proto, že jsme to slíbili našim přátelům a spojencům… Děláme to také pro nás, pro naši vlastní bezpečnost,“ řekl tehdy.
Hrátky s čísly. Česko navzdory zákonu nedá 2 % HDP na obranu, jak žádá NATO
Ingo Gädechens, poslanec Spolkového sněmu za opoziční Křesťanskodemokratickou unii (CDU), který se obranným rozpočtem zabývá už řadu let, neskrývá údiv: „Vláda se v současné době snaží dohnat deficity v obranné politice, dvouprocentní cíl NATO se jí podařilo ohnout jen o vlásek. To je příklad toho, jak kancléř dělá politiku: něco naslibuje a pak musí vládní úředníci žonglovat s čísly tak, aby se kancléřovy sliby alespoň zdály být dosaženy.“
Definice obranných výdajů NATO umožňuje širší výklad, jenž poskytuje zemím volnost při vykazování některých výdajů na zdravotnictví a infrastrukturu jako výdajů na obranu.
Po ruské anexi Krymu v roce 2014 si NATO stanovilo cíl, aby výdaje na obranu dosáhly dvou procent HDP. Většina členů NATO dosáhla této úrovně poprvé až letos, připomíná web The Telegraph.
Jak se kouzlí s čísly
V červenci Německo vykázalo Alianci částku 91 miliard eur (2,28 bilionu korun), čímž poprvé od počátku devadesátých let dvacátého století zvýšilo svůj obranný rozpočet na 2,1 procenta HDP.
Tato částka vyvolala pozdvižení, protože je téměř dvojnásobná oproti 52 miliardám eur (1,3 bil. korun) vyčleněným na obranu v domácím rozpočtu. Německo totiž do celkové částky zahrnuje také peníze, které poskytuje Ukrajině na nákup zbraní od svého obranného průmyslu.
Stále větší část výdajů, které Berlín vykazuje do Bruselu, zůstává „tajná“, což znamená, že je málo transparentní, co je do nich zahrnuto.
Navíc ministr obrany Boris Pistorius si podle televize ARD pomáhá kalkulačními triky: k běžnému paragrafu 14, tedy rozpočtu na obranu, který by zůstal hluboko pod magickou hranicí, přidává letos velkou část výdajů ze zvláštního fondu ve výši sto miliard eur.
Příslušníci bundeswehru před odjezdem do Pobaltí
Ještě větší pochybnosti vzbuzuje skutečnost, že rozpočet zahrnuje i úroky na výplatu důchodů nebo výdaje na rozvojovou pomoc, které nelze považovat za přímo související s obranou. Absurdní se zdají být i výplaty důchodů bývalým příslušníkům Národní lidové armády NDR (NVA). „Jakým způsobem bývalí vojáci NVA v současnosti zvyšují obranyschopnost Německa, zůstává pro ministerstvo financí, které tyto výdaje eviduje pro účely podávání zpráv NATO, tajemstvím,“ podotýká ARD.
Ne dosti na tom. Vláda považuje za relevantní pro obranu také výdaje ministerstva zahraničí na prevenci krizí a členské příspěvky Německa v OSN.
V roce 2025 Německo plánuje snížit vojenskou pomoc Ukrajině o polovinu, takže bude muset najít nové zdroje výdajů na obranu, aby se i nadále dostalo na cíl NATO.
NATO a požadavek 2 % HDP na obranu
O principu vydávat dvě procenta HDP na obranné rozpočty se v rámci NATO začalo hovořit v roce 2000 na summitu v Praze. V roce 2014 na summitu ve Walesu byla tato hranice přesně formulována a na dalších summitech potvrzena.
V letech 2017 a 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump opakovaně poukazoval na skutečnost, že většina členů NATO závazek nedodržuje. Naznačoval rovněž, že v případě napadení by se na ně nemusel vztahovat článek pět, na němž stojí kolektivní bezpečnost Aliance a který zajišťuje napadené zemi pomoc ostatních členských států.
Kvůli těmto varováním a následně i ruské agresi vůči Ukrajině se v dalších letech začala situace měnit a státy, včetně České republiky, přistoupily ke zvyšování obranných rozpočtů.
Triky umějí i Španělsko a Řecko
Vzhledem k tomu, jak výrazně vystřelily obranné rozpočty mnoha členů NATO před červencovým summitem ve Washingtonu, se objevily otázky, zda západoevropské státy nepoužívají účetní triky, aby dosáhly cíle.
Je dobře známo, že ostatní členské státy NATO už léta používají pochybné metody výpočtu. Španělsko kdysi do svých výpočtů zahrnovalo i náklady na madridské hasiče, Řecko zase před lety uvádělo náklady na penze vojenského personálu z dob diktatury.
V České republice budou dvě procenta hrubého domácího produktu podle odhadů příští rok činit 160 miliard korun, ale samotná obrana získá jen 154 miliard. Zbývajících šest miliard dostanou další resorty a úřady. Že je NATO uzná jako obranné výdaje, je podle odborníků a opozice nepravděpodobné. I český armádní rozpočet tak zřejmě bude jen hrou s čísly.
NATO krotí Poláky. Sestřelování raket nad Ukrajinou by vedlo k eskalaci, řekl mluvčí
