Článek
V červenci se předpokládalo, že účet bude 5,6 miliardy eur (151 miliard korun). Tehdy se pracovalo s odhadem, že do země dorazí 450 tisíc migrantů. Berlín ale neustále počty žadatelů o azyl navyšuje. Koncem srpna už odhady hovořily o příchodu 800 tisíc uprchlíků. [celá zpráva]
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Loni podle spolkového statistického úřadu stálo 203 tisíc nových žadatelů o azyl německý rozpočet 2,4 miliardy eur (asi 65 miliard korun). [celá zpráva]
Na regionální úrovni stojí jeden uprchlík ročně v průměru 12 až 13 tisíc eur (asi 351 tisíc korun), což je měsíčně v přepočtu až 29 tisíc korun. Konečná výše se liší podle spolkové země. V částce je ubytování, péče, finanční příspěvky, zdravotní péče a správní náklady. [celá zpráva]
Kapesné 143 eur
Podle azylového zákona má běženec v prvních 15 měsících nárok na pomoc, která se skládá ze dvou částí. První z nich je určena na krytí "nezbytných potřeb", jako jsou bydlení či strava, tou druhou je hotovost pro "osobní potřeby každodenního života". Té druhé části se v Německu obecně říká kapesné.
Zmíněný zákon také stanovuje, že žadatelé o azyl musí v prvních měsících v Německu zůstat v přijímacích zařízeních, obvykle tam setrvávají až tři měsíce. Po dobu pobytu v těchto centrech dostávají první část zmíněné pomoci, tedy nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení. K tomu jim je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 eur měsíčně (3866 korun).
Dávky překračují českou minimální mzdu
Jakmile přijímací zařízení opustí, mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (až 9700 korun, což je suma překračující například v Česku aktuální minimální hrubou mzdu 9200 korun). V této částce je i kapesné. Více peněz dostane žadatel o azyl žijící sám než ti, kdo sdílejí společnou domácnost. Pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na jeho péči podle věku potomka. Například pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2270 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.
Ti běženci, kteří mají povoleno pronajmout si soukromý byt, si ho mohou sami najít. Maximální výše nájemného, kterou úřady zaplatí, je tabulkově stanovena podle místních poměrů. Ve velkých městech, jako je Mnichov, je často nájemné výrazně dražší než v regionech, kde je plno prázdných bytů.