Článek
Je prosincový čtvrtek a Susane Hansenová otevírá dveře ve veletržním centru ve městě Husum, malebném přístavu na severu země. Pak vykročí na cestu, kterou stejně či hodně podobně absolvují v příštích dnech miliony Němců.
Susanne je šestnáct, studuje střední administrativní školu a je na praxi na místní radnici, líčí v reportáži týdeník Der Spiegel. Onoho čtvrtečního rána se na výstavišti odbývá generálka, na níž Susanne sehraje ženu, která si přišla pro vakcínu proti koronaviru.
Poté, co si dezinfikuje ruce, zamíří k přihlašovací přepážce. „Vaše pozvání a průkaz totožnosti,“ říká muž, který stojí za tabulí z plexiskla. Porovná data se svým počítačem a změří dívku dotykovým teploměrem.
Němci jsou připraveni. Očkování spustí zřejmě už příští týden
U přepážky Nahlášení 1 požádá pracovnice o očkovací průkaz a kartičku zdravotní pojišťovny. Vakcinace je bezplatná. Susanne pak vyplní dotazník – zda trpí alergiemi, chronickým onemocnění, a že se cítí zdravá. Vyplněný dokument odevzdá u Nahlášení 2 v čekárně, kde jí dají lístek s pořadovým číslem.
Až se na displeji rozsvítí její číslo, vstoupí do první kabiny očkovací sekce. Bude postupovat už jen vpřed, vrátit se už nemůže, protože očkovací centrum je jednosměrka.
Ve vstupní kabině se jí lékař dotáže, zda se cítí fit. „Ano“. Má nějaké otázky? „Ne“. Pak následuje kratičké posezení v čekárně a už ji volají na vlastní očkování. Uvelebí se na lehátko, vyhrne si levý rukáv. Místo vpichu pocítí jen měkký dotek injekce z plastu.
Ne déle než 45 minut
Většina spolkových zemích počítá s tím, že vlastní vakcinace si vyžádá tři minuty. Susanne se na závěr posadí ve výstupní místnosti. Až to bude naostro, tak v ní bude muset pobýt nejméně čtvrthodinu pro případ, že by ji postihly závratě nebo by ztratila vědomí.
Počítá se s tím, že zájemci se v očkovacím středisku nezdrží déle než 45 minut: 15 minut čekání, 15 minut v očkovací sekci a 15 minut po.
Co bude s lidmi, kteří se necítí dobře? Nebo neporozumí dotazníku? Dostanou strach nebo si to rozmyslí? „Připravujeme se na mnohé alternativy,“ potvrzuje Dirk Schmitz, zástupce vedoucí centra. „Věřím, že přijde co nejvíc lidí,“ uzavírá. Ale jist si tím není.