Hlavní obsah

Německo: Sbohem, pacifisme, vítej, vojenská mocnosti

Spolkový ministr obrany Boris Pistorius (SPD) dal při návštěvě Washingtonu jednoznačně na srozuměnou, že chce z Německa vybudovat silnou vojenskou mocnost.

Foto: Profimedia.cz

Německý ministr obrany Boris Pistorius (vlevo) a jeho americký protějšek Lloyd Austin naslouchají před Pentagonem hymnám

Článek

„Jsme připraveni převzít vedení. Německo je schopné a ochotné hrát svou roli ve světové politice,“ ujistil Pistorius podle listu Bild před téměř 250 studenty a profesory na Univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu a také před šéfem Pentagonu Llyodem Austinem.

Název jeho přednášky výmluvně hovoří sám za sebe: „Nezlomní, schopní a připravení: Německá bezpečnostní renesance a transatlantická obrana“.

Německo se stalo jinou zemí, doba se změnila, ujistil ministr obrany během svého projevu Od ruské agresivní války proti Ukrajině se Spolková republika vzdala neochoty posílat zbraně do válečných oblastí. Kyjevu poslala 7,7 miliardy eur (192 miliard korun) vojenské pomoci, řekl Pistorius podle webu SpiegelOnline. Svému protějšku dal v hlavním městě USA také jasně najevo, že výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, k nimž zavazuje členství v NATO, jsou pro něj pouze dolní hranicí, nikoli horní.

Pavel: Rusku se musí dát najevo, že nemá smysl pokračovat ve válce

Domácí

Pistorius odkazoval na loni zveřejněnou německou bezpečnostní strategii, první takový dokument od konce druhé světové války.

Německo musí podle Pistoriuse vojensky dospět. „Nemůžeme jen tak přihlížet a čekat, až bude zničeno mezinárodní právo, náš řád a naše hodnoty,“ uvedl.

Dosah až do Tichomoří

Dodal, že nemá na mysli pouze německou sebeobranu: „To platí celosvětově,“ upřesnil s tím, že se to týká zejména „problémových místa v Africe, na Blízkém východě a v indo-pacifické oblasti“. Pistorius také zmínil Čínu a Rusko v jedné větě jako společnou hrozbu.

Zdůraznil, že Německo jako hospodářská velmoc by se mělo stát také velmocí vojenskou. Nemělo by se vojensky angažovat samo, ale v NATO, v Evropě či s USA, mělo by však jít o silnou, vedoucí mocnost.

„Německo činí z národní a kolektivní obrany svou prioritu – a zároveň přetváří své angažmá v jiných částech světa,“ shrnul s tím, že Berlín pochopil, že dochází ke skutečné a nezvratné změně ducha doby.

S krizemi a výzvami slíbil Pistorius „bojovat s nelítostným nasazením“.

Foto: Mindaugas Kulbis, ČTK/AP

Němečtí vojáci čekají na německého kancléře Olafa Scholze při jeho příjezdu na cvičiště v Pabrade, asi 60 km severně od hlavního města Vilniusu, Litva, pondělí 6. května 2024

Mírová dividenda je pryč

Zatímco někteří věří, že Kreml nakonec přijde k rozumu a že stačí jen pěkně počkat, německý šéf resortu na tuto strategii sázet nechce. „Obranné myšlení znamená myslet v nejhorších scénářích,“ uvedl.

„Doba mírové dividendy skončila. Takže děláme, co můžeme. Německo činí z národní a kolektivní obrany svou prioritu – to je v německých dějinách novinka,“ zdůraznil.

Stejně jako Německo podle něj těžilo ze Západu „jako frontový stát během studené války“, bude nyní Spolková republika bránit východní hranici svobodného Západu proti Moskvě.

„Naším zvláštním cílem zůstává obrana našich aliančních partnerů na východním křídle NATO,“ prohlásil ministr.

A jaká je oblast působnosti Pistoriusovy doktríny? Pro Evropu „od nejzazšího severu po Balkán, od Baltského moře po Středozemní moře“ a jinde „všude tam, kde jsou ohroženy naše zájmy – tedy po celém světě“.

List Die Welt připomíná, že 64letý ministr obrany Pistorius je dlouhodobě nejoblíbenější německý politik.

„Chce osvobodit Německo, a především svou stranu – sociální demokracii – od zbytků starého globálního politického snění: od přesvědčení, že jako hospodářská velmoc se můžete prostě vojensky držet stranou, nadále se schovávat za USA 75 let po založení státu a 35 let po pádu Berlínské zdi,“ hodnotil list Die Welt.

Rusko už vyrábí více zbraní, než potřebuje na Ukrajině, varují Němci

Evropa

Související články

Výběr článků

Načítám