Článek
Smlouvu reformující Evropskou unii neratifikovaly z 27 zemí EU už jen Irsko, Polsko a Česká republika.
"Spolkový prezident ratifikační listinu podepsal dnes dopoledne," řekl v pátek Schulz. Lisabonská smlouva však může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všechny členské státy EU. Tři tak ještě neučinily.
Irové již jednou v referendu Lisabonskou smlouvu odmítli, ale plebiscit se bude příští sobotu opakovat. V Polsku a Česku brzdí ratifikaci prezidenti. Oba se odvolávají na Iry, Václav Klaus navíc čeká na rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti skupiny senátorů k dokumentu a zákonu o vázaném mandátu.
Ústavní soud už jednou o Lisabonu jednal a neshledal ho protiústavním. Odpůrci smlouvy však namítají, že stížnost byla podána jen některé body.
Od ledna zřejmě Lisabon platit nebude
Šéf britských konzervativců David Cameron slíbil Klausovi, že pokud ratifikaci v Česku pozdrží, vyhlásí ve své zemi v případě vítězství ve volbách o dokumentu referendum.
Podle plánů by lisabonská smlouva měla začít platit od ledna 2010, ale právě protahování ratifikačního procesu může tento termín ohrozit.
Také v Německu ratifikační proces pozdržely ústavní stížnosti. Německý ústavní soud v červnu podmínil ratifikaci smlouvy úpravou doprovodných zákonů tak, aby při rozhodování o evropských záležitostech upevnily pravomoci německého parlamentu. Obě jeho komory už zákony schválily a ve středu je podepsal i Köhler. Další stížnost na schválené právní normy předtím německý ústavní soud zamítl.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Lisabonská smlouva má od roku 2014 nahradit dosud vyžadovaná jednomyslná rozhodnutí v EU většinovými. Mimo to zavádí funkci ministra zahraničí EU a evropského "prezidenta". Evropská unie nyní funguje na základě smlouvy z Nice z roku 2001.
