Článek
Dosud německé zákony umožňovaly odebrat lidem pouze pas. Podle ministerstva vnitra ale němečtí islamisté využívali toho, že do Turecka je možné ze země cestovat pouze s občanským průkazem. Z Turecka potom přes hranici utíkali do Sýrie, kde se přidávali k IS.
Podle nového zákona bude možné odebrat lidem, kteří jsou podezřelí z podpory radikálního islámu, až na tři roky i občanský průkaz. Místo něj dostanou náhradní doklad, který bude platný pouze v Německu a nebude držitele opravňovat k opuštění země. Zákon ještě musí schválit Spolkový sněm, vládní konzervativci a socialisté v něm ale mají velkou většinu.
Německá vláda se přijatým opatřením snaží bránit tomu, aby islámští radikálové odcházeli do Sýrie. V bojích se většina z nich ještě víc radikalizuje a v případě návratu do vlasti představují zvýšené bezpečnostní riziko. Vzhledem ke svým bojovým zkušenostem mohou snáz spáchat teroristický útok. Navíc se podle německé kontrarozvědky tito navrátilci těší velké úctě v komunitě radikálních muslimů a mohou snáz verbovat lidi pro boj v Sýrii nebo pro financování mezinárodního terorismu.
| Opatření, která chystají evropské země |
|---|
| Evropská unie |
| Unijní ministři vnitra chtějí urychlit výměnu dat o cestujících v letadlech. Plán, který dosud narážel na odpor Evropského parlamentu, počítá s tím, že aerolinky budou ukládat údaje o rezervacích a letech lidí cestujících do Evropské unie i mimo evropský blok. Data pak budou k dispozici bezpečnostním úřadům. |
| Česká republika |
| Bezpečnostní informační služba (BIS) by podle premiéra Bohuslava Sobotky měla po sérii rozpočtových škrtů opět posílit své kapacity a přijmout nové pracovníky. Spolupráce bezpečnostních složek prý ale v tuto chvíli funguje. |
| Německo |
| Ministr spravedlnosti Heiko Maas chce ještě tento měsíc předložit návrhy na zpřísnění bezpečnostních zákonů. Už jen záměr přihlásit se do výcvikového tábora teroristů by měl být trestným činem, stejně jako financování terorismu. Úřady chtějí zabránit vycestování radikálů do oblastí bojů, jako jsou Sýrie či Irák, odebráním osobních dokladů. |
| Velká Británie |
| Premiér David Cameron již hovořil o posílení pravomocí tajných služeb. Ty by nově mohly získat přístup i do komunikačních programů, jakým je například populární aplikace Whatsapp. Londýn také předpokládá zpřísnění protiteroristického zákona. Například učitelé by měli povinnost hlásit radikální sklony svých studentů. |
| Španělsko |
| Španělsko po železničních útocích v roce 2004, které si vyžádaly 191 mrtvých, rázně vystupňovalo boj proti radikálnímu islámu. V roce 2010 pak vláda odsouhlasila tajný plán, který měl zabránit verbování teroristů a zavést při příjezdu do země pečlivější kontroly. Ministr vnitra Jorge Fernández Díaz chce v pátek kabinetu předložit nový protiteroristický plán. |
| Belgie |
| Vláda zpracovala vícero návrhů, o kterých chce v pátek jednat. Patří k nim mimo jiné nasazení armády, která by ochránila vybraná místa či zařízení. Rozšířeny by měly být i možnosti telefonního odposlechu podezřelých či ochrany před vracejícími se bojovníky ze Sýrie nebo Iráku. |
| Nizozemsko |
| Prozatím země nechystá žádná nová opatření. Ministr spravedlnosti Ivo Opstelten nicméně doufá, že parlament schválí protiteroristický balíček, který byl předložen již loni v srpnu. Jeho součástí je zákaz vstupu do země možným džihádistům nebo odebrání nizozemské státní příslušnosti těm lidem, kteří se po boku teroristických skupin zapojili do bojů. |
| Norsko |
| Okolo redakcí, jako je například veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost NRK, byla zvýšena bezpečnostní opatření. Policisté před budovou parlamentu nově nosí automatické zbraně místo dosavadních pistolí. Policie také může islamistům odebrat cestovní doklady. |
| Itálie |
| V této jihoevropské zemi by měl být zřízen zvláštní protiteroristický úřad podle vzoru státního zastupitelství, zabývajícího se činností mafie. Podezřelým z terorismu, kteří chtějí opustit zemi, by mělo být možné odebrat pasy. Policie by také měla získat větší pravomoci, aby mohla zablokovat internetové stránky s teroristickou propagandou. Na řadě citlivých míst byla po útocích v Paříži zvýšena bezpečnostní opatření – týká se to například Kolosea nebo Svatopetrského náměstí ve Vatikánu. |
| Rakousko |
| Vídeň plánuje bezpečnostní ofenzívu proti terorismu. Ministerstvo vnitra chce vynaložit stovky miliónů eur na lepší výzbroj pro speciální jednotky a policisty. Vládní koalice už na podzim připravila zákon, který má zastavit odchod radikálů do bojových oblastí. Lidé, kteří mají dvě občanství, o to rakouské při pokusu zapojit se do bojů po boku islamistů přijdou. |
| Slovensko |
| V zemi se nechystají žádná dodatečná opatření, Bratislava se cítí bezpečně díky své restriktivní azylové politice. Slovensko poskytuje azyl tak málo žadatelům jako takřka žádná jiná země v Evropské unii. |
| Maďarsko |
| Ani Maďarsko neplánuje žádné nové kroky. Přistěhovalectví nestojí za zmínku a v zemi neexistují žádné velké muslimské skupiny. |
| Rumunsko |
| Rumunská vláda chce prosadit novelu zákona o dohledu nad mobilními telefony a internetem. V zemi již od roku 2012 platil zákon, který měl mezi obyvateli přezdívku Velký bratr, loni na podzim ho ale ústavní soud smetl s tím, že není plně zajištěna ochrana před zneužitím dat. |
| Pobaltí |
| V Estonsku, Litvě a Lotyšsku nehlásí bezpečnostní úřady žádné zvýšené nebezpečí terorismu. Na rozdíl od západních zemí EU tam není islám nijak zvláště rozšířeným kulturním fenoménen. |