Článek
Debata o protiraketových bunkrech vznikla poté, co kremelský despota Vladimir Putin vypálil novou raketu středního doletu na ukrajinské město Dnipro a pohrozil příznivcům Ukrajiny možnými útoky. Kremlu věrní stoupenci dokonce v ruské televizi opakovaně diskutují o jaderných úderech proti Západu.
V rozhovoru pro list Handelsblatt Faeserová varuje: „Putin už nemá žádné zábrany.“
Ukrajinci odpálili panelák plný ruských vojáků. Video ukazuje riskantní akci zblízka
Staré předpisy zdaleka nevyhovují
„Především potřebujeme snadno přístupná bezpečná útočiště, jako jsou podzemní parkoviště, stanice metra nebo sklepy veřejných budov, které musí být snadno k nalezení pomocí navigačních a varovných aplikací,“ vysvětluje svůj plán pro případ mimořádné události.
„Kromě toho poskytneme informace o tom, jak jednoduchými prostředky ochránit vlastní sklep,“ ujišťuje.
Na otázku, kdy bude její koncepce civilní ochrany hotová, Faeserová přiznala, že zatím neexistuje žádné datum. „Pracujeme na tom. Ale desítky let zanedbávání nemůžeme napravit během několika let.“
Odborníci upozorňují, že v případě útoku by na nalezení úkrytu zbývalo jen několik minut. Je proto sporné, zda by Německo mělo svůj zchátralý systém bunkrů jen předělat.
Sama Faeserová je skeptická a říká: „Nesmíme se vracet ke starým předpisům z dob studené války, ale musíme se přizpůsobit moderním scénářům ohrožení.“
Přednostně chce investovat do systémů včasného varování, nouzových generátorů elektrické energie, nouzových studní, mobilních krytů pro dočasné ubytování a péči o lidi, do obrany proti IT útokům a do strukturální ochrany kritické infrastruktury.
Jen půl milionu míst na 84,6 milionu obyvatel
Po skončení studené války už málokdo věřil v reálnou hrozbu válečného konfliktu. Stávající zařízení stát prodal nebo v některých případech ponechal v havarijním stavu. V roce 2007 Berlín rozhodl o úplné likvidaci veřejných krytů. Proces zastavil v březnu 2022 – po zahájení války na Ukrajině, připomíná televize ZDF.
Podle spolkového ministerstva vnitra zůstalo z původních dvou tisíc krytů v Německu v současné době stále k dispozici 579 s přibližně 480 000 místy v útulcích – na 84,6 milionu obyvatel.
Podle Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK) už začala inventarizace stávajících krytů. Zkoumá se jejich stav – například ventilační systémy a dveře – a to, které místnosti by mohly být znovu využity.
Pro srovnání: Finsko s 5,5 milionu obyvatel disponuje 50 500 bunkry, které poskytují ochranu pěti milionům lidí. Jen podzemní kryty v hlavním městě Helsinkách skýtají místo pro 900 000 lidí – více, než má město obyvatel.