Článek
Německý kancléř Olaf Scholz se konečně vzdal. Po měsících neústupného „Ne“ berlínská vláda povoluje Ukrajině použít zbraně dodané Spolkovou republikou proti vojenským cílům v Rusku.
V pátek to v Berlíně podle listu Bild oznámil mluvčí vlády Steffen Hebestreit. Konkrétně se jedná o nasazení přes hranice na ruském území sousedícím s Charkovskou oblastí.
Ukrajina byla v posledních týdnech napadena „zejména v oblasti Charkova z pozic v bezprostředně sousedícím ruském pohraničí“, dodal Hebestreit. „Společně jsme přesvědčeni, že Ukrajina má podle mezinárodního práva právo se proti těmto útokům bránit.“
Nestanovili jsme limity. Finsku nevadí, když Ukrajina použije jeho zbraně na ruském území
Berlínská vláda dlouhé týdny odmítala odsouhlasit, aby napadená Ukrajina mohla zbraněmi dodanými Spolkovou republikou útočit na vojenské cíle na území agresora. Scholz to zdůvodňoval tím, že by se mohla stát účastnickou stranou konfliktu a reakce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohla být nevyzpytatelná.
Nyní se Německo připojilo k jedenácti evropským zemím, které již tuto možnost pro Ukrajinu avizovaly. Pro se vyjádřili představitelé Británie, Francie, Švédska, Česka, Polska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Nizozemska, Kanady a Finska.
Ve čtvrtek večer se objevila informace, že i americký prezident Joe Biden v tichosti povolil Ukrajině použít americké zbraně za ruskými hranicemi. Povolení je však stejně jako od Německa pouze částečné, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Neplatí pro zbraně dlouhého doletu a Ukrajina dál nemůže tyto zbraně použít k zásahu cílů v hloubi ruského území.