Článek
Slučování rodin má být ovšem omezeno počtem 1000 rodinných příslušníků měsíčně. U dospělých migrantů jsou to manželky či manželé a nezletilé děti. V případě mladistvých běženců jsou to jejich rodiče.
Přihlížet se bude k tomu, v jaké humanitární situaci rodinní příslušníci jsou, kolik jim je let, jak dlouho žijí odděleni, jestli jsou vážně nemocní nebo jak dobře umí německy. Na sloučení rodiny nebudou mít nárok lidé, které německé úřady považují za bezpečnostní hrozbu, nebo ti, kteří uzavřeli manželství až po odchodu ze své vlasti.
| Doplňková ochrana je na základě evropského práva udělována lidem, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu, avšak i přesto jsou v jejich případě důvodné obavy, že by jim v případě návratu do státu původu hrozilo nebezpečí. |
Německé ministerstvo zahraničí už v květnu registrovalo zhruba 26 tisíc žádostí o přidělení termínu od lidí, kteří usilují o sloučení se svými nejbližšími žijícími v Německu. Někteří se ho tak podle všeho dočkají až v horizontu pár let.
Slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou německá vláda v březnu 2016 na dva roky přerušila kvůli vysokému počtu migrantů, kteří v té době do Německa přicházeli. Letos v únoru tento stav vláda prodloužila až do konce července. Nová koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů SPD dohodla kompromis, který slučování rodin opět umožnil.
Novela se ovšem nelíbí opozičním stranám. Straně Zelení a Levici vadí omezení, tvrdí, že je předloha příliš přísná. Nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) by naopak slučování rodin v tomto případě zakázala zcela.