Článek
Zájemci o práci v Německu ale musejí mít odborné vzdělání a znalost němčiny. Kabinet Angely Merkelové chce tímto způsobem přilákat do země kvalifikované síly ze zahraničí. Během hledání zaměstnání se budou muset sami živit, nemohou být přijati do sociálního systému země.
O udělení příslušných víz budou rozhodovat německé ambasády v jednotlivých zemích. Obdobná opatření dosud v Německu platí pro vysokoškolsky odborně vzdělané cizince. Německá koalice se dále shodla na tom, že německé firmy by měly být zbaveny povinnosti upřednostňovat při obsazování pracovních míst Němce před cizinci ze zemí mimo EU.
Nová imigrační pravidla mají umožnit růst německé ekonomice, respektive umožní větší udržitelnost jejího růstu. V současnosti nejsou firmy schopny obsadit volná místa, pomoci by měli zájemci o práci ze zahraničí.
Rozdělení zůstává
Podle Institutu pro výzkum zaměstnanosti by muselo ale každý rok emigrovat zhruba 400 tisíc lidí, aby se nedostatek pracovní síly vyrovnal. V roce 2017 dostalo povolení k pobytu kvůli nástupu do zaměstnání jen 126 tisíc lidí, píše Süddeutsche Zeitung.
"Trpění" žadatelé o azyl, kteří pracují, by měli snadněji získat povolení k pobytu. Přesná kritéria se mají stanovit později v normách, které se týkají práva pobytu. „V pobytovém právu budeme definovat jasná kritéria pro spolehlivý status trpěných osob, které si svou výdělečnou činností zajišťují peníze na obživu a jsou dobře integrovány,“ píše se ve vládním dokumentu.
Vládní kompromis zatím nezahrnuje takzvaný "spurwechsel" (změna jízdního pruhu), tedy možnost, že by se uprchlíci zbavili svého statusu žadatelů o azyl a byli vedeni jako běžní zahraniční pracovníci, pokud si najdou práci a naučí se německy. Tuto možnost prosazovala SPD, zatímco proti se stavěla zejména bavorská CSU. Zástupci tří koaličních stran se tak nakonec shodli na prozatímním zachování "principu oddělení azylu a ekonomické migrace".