Německo je bojištěm hybridní války s Kremlem, připustila kontrašpionáž

Stephan Kramer, šéf Úřadu na ochranu ústavy, civilní kontrarozvědky, ve východoněmecké spolkové zemi Durynsko v rozhovoru pro deník The Telegraph uvedl, že Moskva považuje Berlín za „skvělý cíl“ sabotáží.

„Jelikož se Spolková republika nachází uprostřed Evropy, je báječným cílem pro všechny druhy logistických sabotáží. Téměř všechny dodávky pro Ukrajinu musí jít přes Německo,“ upozornil Kramer.

„V kombinaci s politickou situací - značná část Němců na východě země je prorusky orientovaná a pochybuje o vlastní vládě a veřejných strukturách - a nezabezpečenou kritickou infrastrukturou se jedná o klasické bojiště pro úspěšnou hybridní válku,“ dodal.

Od invaze na Ukrajinu vede Rusko proti spojencům Kyjeva tažení, které představitelé NATO nazývají „hybridní válkou“.

Tato strategie se opírá o kombinaci sabotážních operací zaměřených na klíčovou infrastrukturu, vměšování se do voleb, kybernetické útoky a další skryté prostředky podkopávání západních zemí.

Kramer rovněž varoval, že Rusko „živí pocity chaosu a delegitimizace veřejných struktur na všech úrovních v Německu“.

Hybridní válka znepokojuje všechny státy NATO, avšak situace je obzvláště napjatá v Německu, kde se objevilo podezření, že záhadný požár v berlínské továrně na zbraně letos v květnu byl aktem ruské sabotáže.

Kramer poznamenal, že ostatní spojenci NATO strávili roky zabezpečováním kritické infrastruktury, zatímco Německo s tím začalo „teprve před několika měsíci“.

K tomu je podle něho zapotřebí přičíst, že Spolkovou republiku destabilizují ruské a čínské snahy podkopat demokracii a podpořit nedůvěru vůči německým představitelům. „Putin živí extrémní levici a pravici bez ohledu na cokoli, takže nakonec naše demokracie může být zničena,“ varoval.

Naznačil také, že pandemie koronaviru se zátěží stresu zanechala v některých oblastech německou veřejnost nevraživou vůči státu. „Dlouho zachovávaný falešný pocit, že žijeme ve všeobecném míru, mohl způsobit, že Německo ani teď nevykazuje náležitou ostražitost vůči hrozbě ze strany Ruska,“ podotkl.

Německý kancléř Olaf Scholz po Putinově invazi vyhlásil „Zeitenwende“ neboli bod obratu a slíbil, že zcela přepracuje obrannou a zahraniční politiku země. To zahrnuje příslib financování Ukrajiny ve výši 28 miliard eur (704 miliard korun), velké investice do německé armády a možný návrat branné povinnosti zrušené v roce 2011.

Německo sice nesplnilo některé klíčové požadavky Ukrajiny, jako je například vyslání výkonných raket Taurus do Kyjeva, avšak změna v širším přístupu k Putinovi ho zřejmě dostala pevně do jeho hledáčku.

Německá vláda v pátek uvedla, že Berlín bere zprávy o spiknutí s cílem zavraždit šéfa zbrojní společnosti Rheinmetall vážně a nenechá se zastrašit Ruskem.

„Nenecháme se zastrašit Ruskem a budeme i nadále dělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili ruským hrozbám v Německu,“ uvedla podle televize ARD německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Americká stanice CNN ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že USA a Německo odhalily plán Ruska na vraždu Armina Pappergera a zabránily mu. Údajné spiknutí mělo být součástí plánů ruské vlády zabít vedoucí představitele zbrojního průmyslu v celé Evropě, kteří podporují válečné úsilí Ukrajiny.

Zpočátku šlo pravděpodobně jen o nejasné podezření. V květnu prý německé bezpečnostní orgány obdržely varování od zahraniční partnerské služby. Jak uvedla CNN, tip pocházel z USA. Úřady zpřísnily ostrahu Pappergera a byly změněny jeho cestovní trasy. Krátce nato se ukázalo, že opatření byla pravděpodobně oprávněná. Podle informací webu SpiegelOnline se západní zpravodajské služby v následujících týdnech zaměřily na zhruba hrstku podezřelých osob, jejichž cestovní pohyby od té doby pečlivě monitorovaly.

Podle evropských bezpečnostních kruhů měli tito muži pocházet z různých zemí bývalého Sovětského svazu, včetně nejméně jednoho Rusa. Někteří z nich již byli v schengenském prostoru, jiní se do něj chystali vstoupit. Podezřelí se prý pohybovali v okolí düsseldorfského sídla i v místech Pappergerových zahraničních cest.

„K zatčení však podle nich nebylo dostatek informací. Situace se od té doby poněkud uklidnila, protože se zdá, že podezřelí agenti své případné plány nedodrželi,“ podotkl web SpiegelOnline s tím, že Papperger nyní požívá podobné úrovně ochrany jako kancléř Olaf Scholz.

Společnost Rheinmetall zprávy o plánech na zavraždění Pappergera přímo nepotvrdila, ale v prohlášení uvedla, že vždy přijímá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti.

Papperger však dal CNN nepřímo zapravdu. „Nemyslím si, že CNN si věci jen tak cucá z palce,“ odpověděl na otázku, zda si myslí, že jsou její tvrzení platná.

Firma, která vyrábí radarovou technologii pro systém protivzdušné obrany IRIS-T, používaný na Ukrajině, uvedla, že přezkoumává svá bezpečnostní opatření.

V květnu vypukl rozsáhlý požár v berlínské továrně patřící skupině Diehl, německé obranné firmě podporující ukrajinské válečné úsilí. Němečtí vyšetřovatelé původně tvrdili, že plameny vzplály nešťastnou náhodou, ale od té doby obdrželi od spojenců z NATO informace, které jasně naznačují, že šlo o útok ruských sabotérů. Vyšetřování vedené Německem pokračuje.

O měsíc dříve byli v Bavorsku zatčeni dva údajní ruští špioni podezřelí z přípravy útoku na vojenské zařízení USA, které podporuje Ukrajinu.