Německo hlásí čtvrtý nejvyšší počet žadatelů o azyl v historii

Nejdramatičtěji se loni zvýšil počet žadatelů z Turecka: 61 181 prvních žádostí představuje nárůst o 156 procent. Občané státu u Bosporu se tak stali druhou nejpočetnější skupinou, před Afghánci s 51 275 (plus o 41 procent), napsal v pondělí web listu Die Welt.

Sýrie zemí číslo jedna

Stejně jako po mnoho let zůstávají i v roce 2023 největší skupinou Syřané se 102 930 žádostmi o azyl. V loňském roce přišlo o 45 procent více Syřanů než v roce předchozím a také mnohem více než v letech 2017 (49 tisíc), 2018 (44 000), 2019 (39 tisíc), 2020 (36 tisíc) a 2021 (55 tisíc).

Přestože téměř všichni lidé z této země, kde se odehrává občanská válka, již před svým, většinou neoprávněným, vstupem do Německa nalezli ochranu v některé z bezpečných sousedních zemí, současná situace v oblasti azylového práva znamená, že až na několik výjimek získávají ochranný titul i v Německu.

Pro ilustraci: řádově v roce 2023 přišlo do Německa z daleké Sýrie zhruba tolik žadatelů o azyl jako v někdejším rekordním roce 1992 z bývalé Jugoslávie, kdy v bezprostředním evropském sousedství zuřila válka.

Po Syřanech, kteří tvoří 31 procent všech žádostí o první povolení, a Turcích s 19 procenty následují Afghánci s 16 procenty. Na tyto tři státní příslušnosti tedy připadají přibližně dvě třetiny – konkrétně 215 386 – všech prvních žádostí podaných v roce 2023.

Následují Iráčané (11 152), Íránci (9384), Gruzínci (8414), občané Ruské federace (7663), Somálci (5301) a Eritrejci (4116). Desáté místo v seznamu „hlavních národností“ zaujímá skupina, u níž jsou důkazy o uvedené národnosti tak slabé, že ji prozatím nelze přiřadit vůbec k žádné skupině: 4060 patří do kategorie „neurčeno“.

Jakmile migranti vstoupí na německou půdu, mohou uplatnit právní nároky na sociální dávky, a pokud jsou uznány, vede to zpravidla k povolení k trvalému usídlení po třech až pěti letech od vstupu, a nakonec k naturalizaci po šesti až osmi letech. Koaliční vláda kancléře Olafa Scholze chce svou reformou občanství, kterou Spolkový sněm pravděpodobně schválí ještě v lednu, tyto lhůty výrazně zkrátit.

Přestože je BAMF největším azylovým úřadem na světě (jeho počet zaměstnanců se za posledních deset let zečtyřnásobil z přibližně dvou tisíc na asi osm tisíc) a přibližně milion uprchlíků z Ukrajiny nemusí projít azylovým řízením, vrší se opět značný počet nevyřízených žádostí. K 31. prosinci 2023 BAMF dosud nerozhodl o azylovém řízení 239 614 žadatelů.

Z 262 tisíc žádostí, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2023, byla ochrana uprchlíků poskytnuta ve 43 tisících případech – včetně 1824 žádostí o azyl uznaných podle základního zákona, tedy německé ústavy. Uděluje se pouze těm, kteří se předtím nenacházeli v bezpečné zemi, tj. kteří přicestovali letecky ze země pronásledování.

Dalších 71 tisíc obdrželo doplňkovou ochranu pro lidi, kteří nejsou pronásledováni, avšak ohrožuje je válka, a 21 tisíc obdrželo ochranu před vyhoštěním. Ta se vztahuje například na vážně nemocné osoby nebo osamělé ženy s mnoha dětmi, kterým v zemi původu hrozí hladomor.

Podle BAMF obdrželo kladné rozhodnutí přibližně 52 procent z nich. To znamená, že míra ochrany v roce 2023 je vyšší než ve většině předchozích let. Jedním z důvodů relativně vysoké míry uznání je vysoký podíl Syřanů a Afghánců, kteří podle současné rozhodovací praxe téměř vždy obdrží titul ochrany.

Naproti tomu Turci mají pouze nízkou míru uznání, a to 13 procent.