Německo mělo chystat krizovou schůzku kvůli nákupu amerických stíhaček F-35, ministerstvo obrany to popřelo

Německá vláda chce nakoupit 35 těchto bojových letounů za zhruba deset miliard eur (přes 250 miliard korun). Podle Süddeutsche Zeitung se ale o obchodu mělo ještě hovořit a ministr obrany Boris Pistorius plánoval krizovou schůzku s německými generály, odborníky ministerstva obrany a zástupci Úřadu pro nákup (BeschA) při ministerstvu vnitra. Hovořit se na ní mělo o spolehlivosti F-35, nicméně německé ministerstvo obrany informace o schůzce popřelo.

Mluvčí ministerstva obrany také odmítl spekulace, že by bylo možné stíhačky na dálku vyřadit z provozu. Zároveň zdůraznil, že výroba F-35 je mezinárodní zbrojní projekt, na kterém se podílí osm zemí. Některé díly se vyrábějí výhradně mimo USA. V současnosti a blízké budoucnosti bude mít F-35 podle ministerstva ve výzbroji 14 členských států NATO a 20 zemí celkem.

Německá média ovšem nebyla jediná, která o pochybnostech kolem nákupu stíhaček F-35 a amerických zbraní obecně, informovala. Podle webu Politico Portugalsko nejprve úplně odmítlo, že by své dosluhující letouny F-16 nahradilo stíhačkami F-35, poté ale uvedlo, že jen posuzuje i možnosti v Evropě.

Pořízení však podle stejného zdroje přehodnocuje i Kanada, která už má dokonce část stíhaček zaplacenou. Švýcarsko podle portálu Swissinfo sice smlouvu podepsalo, jeho parlament ale otázku nákupu hodná znovu otevřít a diskutovat o ní. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že o nákupu pochybnosti nemá.

Všechny zmíněné země začaly nákup přehodnocovat poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa vzdálila od svých euroatlantických partnerů, čímž zpochybnila svoji spolehlivost.

Podle portugalského ministra obrany Nuna Mela musí při takových nákupech země brát v potaz předvídatelnost partnerů. „Nedávný postoj USA v kontextu NATO a mezinárodní geostrategické situace nás nutí přemýšlet o tom, jaké jsou nejlepší možnosti, protože předvídatelnost našich partnerů je faktor, se kterým je třeba počítat,“ cituje agentura Reuters Mela.

„Tento náš spojenec, který se po desetiletí choval předvídatelně, by mohl zavést omezení pro používání, údržbu, komponenty a vše, co je spojeno s provozem letounů,“ řekl dále ministr obrany.

Nově jmenovaný kanadský ministr obrany Bill Blair zase uvedl, že Kanada kvůli Trumpově administrativě osloví i jiné výrobce. „Tuto stíhačku vybralo naše letectvo, ale nyní zkoumáme další alternativy, zda všechny ty F-35 potřebujeme,“ řekl Blair podle kanadské televize CBC.

Ottawa již za F-35 zaplatila 19 miliard dolarů. Celkově se zavázala zakoupit stroje za 74 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun). Podle Blaira by ale další platby přijít nemusely a Kanada by mohla stroje zakoupit v Evropě. V úvahu připadají například švédské letouny Gripen.

Před nákupem amerických zbraní varoval také šéf obranné divize společnosti Airbus Michael Schoellhorn. Specificky zmínil Dánsko, protože americký prezident Donald Trump má zájem převzít Grónsko, dánskou autonomní oblast.

„Dánové právě teď vidí, že by to nemusel být tak skvělý nápad, kdyby potřebovali bránit Grónsko svými americkými stíhačkami F-35,“ prohlásil podle agentury AFP Schoellhorn.