Hlavní obsah

Německo chce navzdory energetické krizi zastavit jaderné elektrárny

Berlín

Navzdory tomu, že Německu hrozí energetická krize, tamější vláda nepočítá s tím, že by se prodloužila provozní doba tamějších jaderných elektráren. Vládní koalice složená ze sociálních demokratů, Zelených a liberální politické strany FDP ovšem v otázce zachování chodu jaderných elektráren soudržná není a debaty nabírají na ostrosti, píše server Tagesschau.de.

Foto: Profimedia.cz

Jaderná elektrárna Emsland

Článek

Ministr hospodářství Robert Habeck z vládních Zelených tvrdí, že prodloužení chodu jaderných elektráren není pro Německo vhodná cesta.

Ani sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz nechce jaderné elektrárny zachovat v provozu. Nyní ale toto téma chce znovu otevřít ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů Christian Lindner.

Do konce roku 2022 mají být odstaveny poslední tři jaderné elektrárny v Německu.

V provozu je elektrárna Isar 2 v Bavorsku, jaderná elektrárna Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku.

V prvním čtvrtletí letošního roku vyrobily tyto elektrárny šest procent elektřiny, píše server.

Zastánci prodloužené životnosti jaderných elektráren zdůrazňují, že tento krok by pomohl vyřešit krizi s plynem.

Naopak šéf regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klaus Müller tvrdí, že prodloužení chodu německých jaderných elektráren plynovou krizi nepomůže vyřešit.

Jaderné elektrárny totiž dodávají pouze elektřinu, ale žádné teplo, a proto nemohou nahradit chybějící dodávky plynu.

Rusko provoz Nord Stream 1 zřejmě naplno neobnoví, myslí si odborníci

Ekonomika

„Německo má problém s plynem, s výrobou tepla. Plyn je základní surovinou pro průmysl, kde nám jaderné elektrárny vůbec nepomohou,“ řekl Müller.

Pravdu mají podle serveru ale obě strany, záleží jen na úhlu pohledu. V současné době je 13 procent německé elektřiny vyráběno plynovými elektrárnami a šest procent jadernými elektrárnami.

Pokud na konci roku přestanou jaderné elektrárny fungovat, bude se muset tento výpadek nahradit energií vyrobenou z jiných zdrojů - z uhlí, plynu nebo obnovitelných zdrojů energie.

Pokud by jaderné elektrárny fungovaly dál, tento podíl elektřiny by se nahrazovat nemusel.

„Tři jaderné elektrárny v loňském roce vyrobily 33 terawatthodin elektřiny. Pokud byste to přeměnili na plyn, mohli byste to použít k vytápění asi tří milionů rodinných domů,” uvedl jaderný inženýr Thomas Walter Tromm z Technologického institutu v Karlsruhe.

Kolik elektřiny by jaderné elektrárny dodávaly, pokud by pokračovaly v provozu, to závisí na tom, kolik energie mohou zbývající palivové tyče generovat a kdy by mohly být pořízeny nové palivové tyče.

Přečkejte zimu v Řecku, u nás nezmrznete, vyzývají Němce řečtí politici

Evropa

Prodloužení lhůty provozu jaderných elektráren by bylo podle jaderného fyzika Clemense Walthera z Institutu radioekologie Leibnizovy univerzity v Hannoveru možné.

„Palivové články, které by byly nezbytné pro pokračování provozu, by byly k dispozici až do léta 2023. Do té doby by byl možný prodlužovací provoz a elektrárny by mohly pokračovat v provozu na přibližně 80 procentech kapacity,“ řekl.

Největšími exportními zeměmi uranu do Německa byly v roce 2020 Kanada s 62 procenty a Nizozemsko s 38 procenty. Přibližně 20 procent uranu používaného v EU však pochází z Ruska.

Zásobovací agentura Euratomu (ESA) zveřejnila tento údaj v roce 2020. Více než 19 procent uranu v EU pochází z Kazachstánu.

Eurokomisař radí Němcům jádro neopouštět

Ekonomika

Oponenti poukazují na to, že každých deset let musí provozovatelé elektrárny provést tzv. pravidelný bezpečnostní přezkum. S ohledem na datum odstávky v roce 2022 se kontroly v roce 2019 neuskutečnily.

Experti ale tvrdí, že to neznamená, že jaderné elektrárny jsou následně nebezpečné.

„Mezi bezpečnostními kontrolami se provádějí revize doprovázené výměnou některých palivových článků. Nepřetržitý provoz systémů po dobu několika měsíců nepředstavuje bezpečnostní riziko,“ tvrdí expert Tromm.

S prodloužením životnosti jaderných elektráren počítá šéf německé opozice Friedrich Merz (CDU).

Ačkoliv konzervativci také chtěli ukončit výrobu z jádra, v současné době je podle něj potřeba tyto elektrárny zachovat, aby se nespotřebovával k produkci energie plyn.

Výběr článků

Načítám