Článek
„Transferem peněz z fondu určeného pro mimořádné situace na úplně jiné účely jste se pokusili obejít tzv. dluhovou brzdu, je to v rozporu se zákony a finance nelze takto použít.“
Toto mrazivé sdělení poslal minulý týden německý ústavní soud spolkové vládě do Berlína a odstartoval tím krizi, která u západních sousedů nemá precedent.
Výrok ústavních soudců v praxi znamená, že německá vláda, složená z koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP), nemůže utratit sumu 60 miliard eur (téměř 1,5 bilionu korun) na podporu stagnujícího průmyslu.
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky
Průmysl s ohledem na probíhající přechod k „zelené“ ekonomice musí investovat do nových technologií a upravovat své výrobní programy. Část peněz měla jít i na podporu domácností.
Nyní zadržovaná suma 60 miliard eur znamená velké peníze i na německé poměry, v mezinárodním srovnání jde např. o téměř tři čtvrtiny českého státního rozpočtu na jeden rok.
Tzv. dluhová brzda, která zamezuje nadměrnému utrácení na straně vlády, se stala součástí německého právního systému v roce 2011 jako prevence před schodky veřejných financí. Ústavní soud se k ní vyslovil vůbec poprvé.
Nejsilněji se proti soudnímu výroku vymezují Zelení, pro které je přechod na bezemisní ekonomiku základem politického programu.
Jejich ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck mj. řekl, že ústavní soudci svým rozhodnutím „ohrožují německé hospodářství a životní úroveň Němců“ s tím, že „fond měl sloužit k růstu přidané hodnoty a pracovních míst“.
CDU na koni, ale jen trochu
Spokojenost s výrokem ústavního soudu naopak vyjádřila opoziční křesťanská demokracie (CDU), podle níž se vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze přesunem peněz z covidového fondu na jiné účely od začátku pokoušela o „podvod“.
Jak upozornil list Süddeutsche Zeitung, šéf CDU Friedrich Merz dal kancléři Scholzovi škodolibě několik tipů, kde by mohl ušetřit, a řekl, že je „připraven k novým volbám, a to klidně hned“.
CDU dlouhodobě vede průzkumy volebních preferencí, řádné parlamentní volby se ale v Německu mají konat až v druhé polovině roku 2025.
Německá média však upozorňují, že opoziční triumfalismus bude mít své meze - finanční škrty se totiž nutně dotknou i rozpočtů spolkových zemí, přičemž v některých z nich CDU sedí v regionálních vládách. A tam by to voliči „svým“ politikům časem mohli spočítat.
Křesťanští demokraté v Německu s přehledem vedou průzkumy, roste podpora velké koalice
