Článek
Cestování vlaky do Vídně bude totiž nyní z Berlína trvat osm hodin a bude o půl hodiny kratší než po trase přes naši republiku.
„Počet německých návštěvníků ČR to sice neovlivní, obáváme se ale, že ubude turistů z těch asijských zemí, které mají přímé letecké spojení s Vídní,“ řekl v pátek Právu místopředseda Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jan Papež.
Jde například o turisty z Hongkongu, Tchaj-wanu a Singapuru, kteří dosud po přistání ve Vídni jezdili do Německa vlakem přes Prahu, kde se nezřídka na pár dní zastavili.
Vysokorychlostní koridor Berlín - Mnichov a páteřní tratě
Rychlostí až 300 km
„Teď budou zřejmě dávat přednost rychlovlaku z Vídně přes Mnichov do Berlína a Českou republiku minou,“ upozornil Papež.
Z tohoto hlediska je důležité, že naopak z Číny se dá na pražské Letiště Václava Havla létat už ze čtyř destinací: Šanghaje, Pekingu, Čcheng-tu a Si-anu. Příliv čínských turistů do ČR by tak německá trať ohrozit neměla.
Koridor Berlín–Mnichov měří 623 kilometrů. Vlaky po něm budou moci jezdit rychlostí až 300 kilometrů v hodině, zatímco mezi Děčínem a Břeclaví činí průměrná rychlost expresů pouhých 100 km/h.
Není proto divu, že ačkoliv je trasa z Berlína přes Prahu do hlavního města Rakouska dlouhá 801 kilometrů, a tedy o 200 kilometrů kratší než po koridoru s přestupem v Norimberku, jízdní doba je naopak o půl hodiny delší. Deutsche Bahn si od nové tratě slibují, že budou moci konkurovat i letecké dopravě.
O tom se nám zatím v Česku může jenom zdát, protože výstavba tuzemských vysokorychlostních tratí začne podle vládnou letos v květnu schváleného programu nejdříve v roce 2025 a celá plánovaná síť bude dokončena až po roce 2050.
Podle dohody, kterou letos v červenci podepsal ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) se svým bavorským protějškem Joachimem Herrmannem, se má cestování mezi Prahou a Mnichovem zkrátit do roku 2030 pod čtyři hodiny.
„Domluvili jsme se na společném vybudování trati z Mnichova přes Furth im Wald a Českou Kubici do Prahy, která bude konkurovat automobilům,“ informoval tehdy Ťok. Prioritu v českých záměrech má vysokorychlostní trať z Drážďan přes Ústí nad Labem, Prahu, Brno a Břeclav do Vídně.
„Důležité je, že výstavbu jejího úseku Praha–Drážďany zařadilo Německo letos v srpnu do kategorie naléhavých potřeb Spolkového plánu rozvoje dopravních cest do roku 2030. Tento plán obsahuje i zrychlení železničního spojení z Prahy přes Plzeň do Mnichova,“ uvedl na nedávném Žofínském fóru věnovaném železnici generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý.
Česko notně zaspalo
V přípravě speciálních tratí pro rychlovlaky tedy konečně nastává i v ČR pokrok. Faktem ovšem je, že naše republika v této věci notně zaspala a výrazně zaostává za vyspělými západními zeměmi. I proto vážně hrozí, že mezinárodní vlaky budou Česko objíždět.
Na toto riziko dlouhodobě upozorňují České dráhy (ČD), které vlastní i vlakové soupravy schopné jezdit přes dvě stě kilometrů v hodině, nemohou je ale na území České republiky využít.
„Přímé vlakové spojení Berlín–Praha–Vídeň už neexistuje a nebude k dispozici ani v jízdním řádu na příští rok. Vlaky na této trase přes Česko tedy jezdí jen s přestupem v Praze a Břeclavi. Nejrychlejší spoj má celkovou jízdní dobu osm a půl hodiny a v těch dalších trvá cesta ještě o hodinu déle,“ informoval Právo mluvčí drah Petr Šťáhlavský.