Německá kontrarozvědka: Více sledujeme krajní pravici a levici než islamisty

Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního. „Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ konstatovala německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

„Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku Hamásu na Izrael má bohužel dopady i pro nás.“ uvedla.

Pokud jde o případy antisemitismu v Německu, jejich nárůst od loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael je podle ministryně dramatický. Uvedla, že se výrazně zvýšily také aktivity islámských radikálů. „Nebezpečí teroristického útoku se od té doby zvýšilo,“ prohlásil Haldenwang. Připomněl, že propalestinské skupiny v ulicích německých měst otevřeně oslavovaly útok Hamásu na izraelské civilisty.

Počet islamistů sledovaných německými úřady navzdory tomu meziročně mírně poklesl - v roce 2023 jich bylo 27 200, o rok dříve to bylo o 280 lidí víc. „Ti bez německého pasu musí být rychle deportováni a ti s německým pasem musí čelit právním následkům,“ řekla nyní ministryně.

V minulých letech kontrarozvědka pravidelně označovala pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii - to se nezměnilo ani nyní. Počet sledovaných příznivců krajní pravice se rok od roku zvyšuje, v roce 2022 jich kontrarozvědka v 84milionovém Německu evidovala 38 800, loni pak 40 600. Na 14 500 z nich je podle kontrarozvědky připraveno uchýlit se k násilí. O 500 na 37 000 lidí se rozrostl také tábor krajní levice.

Kontrarozvědka za loňský rok zaznamenala 39 433 extremistických trestných činů, což je dosavadní maximum. V roce 2022 německé úřady evidovaly 35 452 takových činů. Pokud jde o antisemitské činy, tak jen za loňský říjen jich kontrarozvědka eviduje 1342, ve stejném měsíci v roce 2022 jich přitom bylo 208.

Českou republiku zpráva kontrarozvědky zmiňuje jednou, a to v souvislosti s akcí saské krajně pravicové strany Freie Sachsen (Svobodní Sasové), jejíž příznivci loni v říjnu na protest proti migraci symbolicky uzavřeli hraniční přechod Schmilka/Hřensko.

Ve výčtu krajně pravicového stranického spektra zařadila kontrarozvědka také parlamentní Alternativu pro Německo (AfD), kterou vede jako podezřelou z extremismu. Stejným způsobem BfV sleduje i mládežnickou organizaci AfD. Vůbec poprvé se mezi subjekty podezřelými z extremismu ve zprávě německé kontrarozvědky objevují i radikální klimatičtí aktivisté sdružení v zemi pod hlavičkou Ende Gelände, upozornil deník Die Welt.

„V Německu by mohl vzniknout nový levicový terorismus, který bude pravděpodobně namířen zejména proti těm, koho identifikuje jako ‚fašisty‘, ale také proti dalšímu násilí vůči státu a policii,“ varuje zpráva BfV.