Článek
„Litujeme zadržení naší lodě ve špatném počasí, která neporušila embargo na dodávky zbraní, a že se s posádkou během inspekce zacházelo jako s kriminálníky. Protestujeme proti neschválenému a násilnému zásahu,“ uvedl podle listu Hürriyet mluvčí ministerstva zahraničí Hami Aksoy s požadavky na kompenzace. Podle něj byla celá posádka včetně kapitána „násilně prohledána, všechny osoby byly shromážděny a zadržovány na jednom místě a kontejnery byly prohledány násilím, přičemž u kapitánovy hlavy stál ozbrojený voják“.
Při několikahodinové pečlivé kontrole se nenašly žádné zbraně, jen potraviny a barvy, jak tvrdil celou dobu kapitán.
Mluvčí také uvádí, že k prohlídce lodi v mezinárodních vodách je potřeba mít souhlas státu, pod jehož vlajkou pluje a že na tom nic nemění ani rezoluce rady bezpečnosti o embargu na vývoz zbraní do Libye. Stěžuje si též, že operace Irini byla spuštěna bez konzultací s legitimní libyjskou mezinárodně uznávanou vládu, Tureckem a NATO.
Turecko porušuje embargo OSN a dál posílá zbraně do Libye
Operace Irini ale byla letos 31. března spuštěna kvůli tomu, že embargo porušovalo několik zemí. Turecko dodávalo v rozporu s embargem libyjské vládě desítky obrněných aut Kirpi a bojových dronů Bayraktar, a dokonce tam poslalo bojovníky ze Sýrie. Dalším úkolem jsou zásahy proti pašerákům lidí z Afriky do zemí EU.
Do operace je zapojeno sedm zemí - Itálie, Francie, Německo, Polsko, Malta, Lucembursko a Řecko, jehož velitel vedl sobotní zásah.
A na platnosti embarga nic nemění fakt, že Turecko pomáhalo mezinárodně uznané vládě v boji proti vzbouřenému polnímu maršálovi Chalífu Haftárovi.