Článek
Poprvé v dějinách Spolkové republiky, tedy od roku 1949, kancléř, přesněji řečeno kancléřka, neobhajuje křeslo. Angela Merkelová (67), která se z podceňované, až znevažované Ossi (Výchoďačky) vypracovala na nejvlivnější političku planety, v předstihu vzkázala, že po 16 letech vyřkne sbohem.
Tak šel čas s Merkelovou: Jedno rande s historií za druhým
Třebaže se dlouhé týdny, ba měsíce držela až okázale mimo vír kampaně, stejně se soupeři střetli o to, kdo se vydá v jejích šlépějích. A to lídři obou stran její velké koalice – logicky Armin Laschet (60) za dvojblok křesťanské demokracie CDU s bavorským partnerem CSU a zcela překvapivě Olaf Scholz (64), jehož do klání vyslali sociální demokraté (SPD).
Dvě třetiny Němců se cítí osobně dobře, mnozí hovoří o její éře jako o zlatých letech a stability si považují takřka nade vše. „Tato typicky německá směs spolehlivosti a nudy se stala pilířem pro nejeden úspěch, politicky i ekonomicky,“ všiml si týdeník Der Stern.
Laschet v debatě přitvrdil, ale nepomohlo mu to. Diváky opět přesvědčil Scholz
V dubnu zvítězil Laschet nad oblíbenějším a mnohem obratnějším Markusem Söderem (54), bavorským premiérem a lídrem CSU, ve vyostřeném duelu o to, kdo povede společnou kandidátku. „Stalo se tak jen proto, že se velmoži CDU obávali, že ústupek Bavorům by jejich stranu odsoudil k paběrkování na celou generaci,“ podotkl týdeník The Economist.
Dva a jedno žezlo
Laschet doufal, že pouhá aspirace na umírněný kurz dvou velkých koalic kancléřky Merkelové mu umožní dosáhnout vítězství. Někdy se choval, jako by kancléřský post představoval spíše žezlo předané mu Merkelovou než funkci, o kterou je třeba bojovat. Hrát na jistotu vypadalo riskantně ještě předtím, než ho v červenci při cestě po povodněmi postižených regionech jeho spolkové země Severního Porýní-Vestfálska odhalily záběry, jak se směje na slavnostní akci k uctění obětí. Mnozí voliči v tom viděli potvrzení zásadní neserióznosti. Od toho okamžiku začal bezpříkladný pád – jeho osobní i CDU/CSU.
A tak Scholz, který představoval důvěryhodnější značku kontinuity, nečekaně vstal z mrtvých.
Scholzova slabina na cestě k postu kancléře: Tvrdá levice uvnitř SPD
Jeho nárok na místo po Merkelové spočívá v jeho zkušenostech, které zahrnují působení ve funkci spolkového ministra práce i financí a sedmileté vedení Hamburku; v jeho až obyčejně věcné kompetentnosti a v jeho vystupování, tak bezstarostném, že miniskandály kolem finančního dohledu na jeho ministerstvu se ho nedotknou.
„Volič Merkelové z roku 2017 nemusí urazit dlouhou cestu, aby se v roce 2021 stal příznivcem Scholze,“ říká socioložka Iris Morgenová (33). Proč? Vysvětlení má po ruce týdeník Der Spiegel: „V této na krize bohaté době Scholz působí jako kozlík lékařský podaný na podráždění. Jeho přesvědčivost spočívá v osobní věrohodnosti a abstraktním slibu, že svět zůstane takový, jaký je. Symbolizuje to gesto Merkelové – kosočtverec –, které převzal.“
Německá konzervativní unie CDU/CSU snížila náskok sociálních demokratů
Jako Hra o trůny
V německém poměrném volebním systému je však volební klání jen polovinou příběhu. Koaliční tahanice, které budou následovat po dni voleb, budou přinejmenším stejně důležité a dvakrát složitější než samotné hlasování.
Nejčastěji se hovoří o dvou koalicích: semaforové podle barev stran (červená SPD, žlutá liberální FDP a zelená) či „Jamajce“ s barvami vlajky tohoto karibského státu – černá za CDU/CSU, žlutá a zelená. Levicové křídlo SPD udělá, co bude moci pro tzv. 2RG, tedy rot – rot – grün, tedy SPD, Zelení a Levice, a Scholz naopak pro to, aby se tak nestalo.
Někteří politologové očekávají, že sestavení vlády by mohlo trvat šest měsíců. „Je to jako ‚Hra o trůny‘,“ říká Constantin Wurthmann z düsseldorfské univerzity v narážce na televizní seriál. „Nikdo nic neví.“
Helmut Markwort (84), zakladatel a dlouholetý šéfredaktor týdeníku Focus, šel ještě dál: „Vládu určitě nebudeme mít do Vánoc. Snad do Popeleční středy, to jest 2. března 2022.“