Článek
Když jeden ze zaměstnanců hamburského Zemského kriminálního úřadu (LKA) navštívil loni v červnu ubytovnu pro uprchlíky v Hamburku-Langenhornu, aby zaměstnance proškolil v identifikaci radikalizujících se migrantů, dozvěděl se, že jeden takový tam pobývá. Kriminalista ho hned vyhledal.
„Chtěl vědět, zda by jim Ahmad mohl předávat informace o islamistické scéně v Hamburku. Ten to odmítl. Pokus získat ho jako informátora nebyl úspěšný,“ popsal týdeník krach tohoto činu s tím, že během rozhovoru vůbec nepřišla řeč na Palestincovu radikalizaci ani na možné psychické problémy.
Bál se opravdu Hamásu?
Spiegel dále informoval, že Ahmad se nenarodil ve Spojených arabských emirátech, jak se dosud tvrdilo, ale v saúdském městě al-Baha u Rudého moře. V dětském věku se s rodiči odstěhoval do Gazy, do uprchlického tábora Džabálíja. Pracovníkům Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) jako důvod žádosti o azyl na sklonku července 2015 při více než dvouhodinovém pohovoru sdělil obavy o život.
V Gaze prý aktivně působil v mládežnické organizaci palestinského hnutí Fatah – roznášel letáky, připravoval některá shromáždění a další akce. O jeho činnosti se poměrně brzy od svých špehů dozvěděl radikální Hamás, rival Fatahu.
„Ahmad vypověděl, že ozbrojenci Hamásu prostřelili nohu jednomu kamarádovi z Fatahu. Když Hamás předvolal k výslechu i jeho, začal se strachovat, že po něm nemilosrdně jde. Na sklonku roku 2008 se za pomoci převaděčů dostal přes Egypt a Turecko do Řecka, odkud si to namířil do Švédska, kde žije jeho bratr, a pak i do Norska,“ popsal legendu Spiegel.
Tady se však objevily nesrovnalosti. Alháv pak totiž – navzdory údajným silným obavám z pronásledování – klidně zůstal ještě rok v Gaze, aby si dodělal maturitu. „Studoval jsem ekonomiku. Také moji sourozenci studovali, jsme vzdělaná rodina,“ citoval ho časopis.
Když lidé z BAMF chtěli vědět, zda po jeho odchodu Hamás pronásledoval jeho příbuzné v Gaze, odpověděl: „Ne, potíže s Hamásem neměli“. „Chci vám říci, že jsem nedělal nikde potíže – ani v Norsku, ani někde jinde. Můžete se jich zeptat, abyste se ujistili,“ nabádal úřady. To však nestačilo a BAMF žádost o udělení azylu v Německu zamítl. Kvůli chybějícím dokladům se chtěl Alháv vrátit do vlasti.
Promluvil až nyní
Ahmad až do počátku týdne mlčel, pak začal vypovídat. Svěřil se, že ještě v listopadu 2015 teror odsuzoval. „Mrzí mě, co se v Paříži stalo. To ničemu dobrému neposlouží,“ tvrdil v listopadu 2015 po masakrech v Paříži. [celá zpráva]
Nyní přiznal, že uvažoval o útoku kamiónem po vzoru Tunisana Anise Amriho, který tak učinil vloni 9. prosince, kdy vjel mezi návštěvníky vánočního trhu náklaďákem s 25 tunami oceli a dvanáct, včetně jedné Češky, jich zavraždil. Další desítky zranil. [celá zpráva]
Ahmad chtěl zabít co nejvíce křesťanů a mladistvých a zemřít prý jako mučedník. Přiznal, že se už od roku 2014 zabýval ideologií Islámského státu, ačkoli si nepřeje, aby teror v Hamburku byl s Islámským státem spojován.