Článek
"Skláníme se před prezidentem, jehož odkaz je pokladem pro naši zemi. A on sám byl darem pro tuto zemi. Skláníme se před Romanem Herzogem v hluboké vděčnosti," řekl ve smutečním projevu německý prezident Joachim Gauck.
Herzog podle něj Německu dokázal dodávat odvahu jít novými cestami a nebát se reforem a změn. Gauck dále ocenil, že se Herzog jako politik nevyhýbal žádnému tématu a měl odvahu stát za svým přesvědčením.
Současný německý prezident připomněl také jeho zásluhy na tom, že se 27. leden stal památným dnem holokaustu, nebo jednu z jeho prvních zahraničních cest ve funkci, která směřovala do Varšavy.
Na tu vzpomněl i šéf Evropské rady Donald Tusk, podle něhož tehdy na účast německého prezidenta na akci u příležitosti 50. výročí varšavského povstání hledělo mnoho Poláků velmi skepticky.
"On ale našel slova, která řadu skeptiků přesvědčila," poznamenal Tusk na smuteční ceremonii, které se účastnila také kancléřka Angela Merkelová a další členové německé vlády.
Na Herzogovy snahy o smíření Německa se zeměmi východní a střední Evropy se vzpomínalo také nedávno u příležitosti 20. výročí podepsání česko-německé deklarace. Tehdejší německý prezident byl spolu s hlavou ČR Václavem Havlem jedním z politiků, kteří pomohli vytvořit atmosféru, v níž bylo přijetí této zásadní deklarace možné.
Právník Herzog byl prvním prezidentem Německa, který byl zvolen do úřadu po sjednocení východní a západní části země. Před nástupem do nejvyššího úřadu v červenci 1994 stál od roku 1987 v čele Spolkového ústavního soudu.