Článek
Podle BfN touží Němci po tom mít na dosah divočinu, protože ji vnímají jako „čisté" a „nefalšované" přírodní prostředí, které představuje příjemnou protiváhu k vysoce urbanizované zemi.
Obyvatelé podle úřadu dlouhodobě stojí především o to, aby se lidé přestali starat o vývoj velkých lesů a namísto lesního hospodaření je ponechali působení přírodních sil.
V posledních letech ale sílí i názory, že by Německo mělo ponechat přirozenému vývoji i rašeliniště, říční nivy nebo někdejší vojenské prostory, ze kterých se stáhli vojáci.
Německo se už dříve ve vládní strategii pro druhovou pestrost zavázalo rozšířit bezzásahové oblasti na svém území a podporovat návrat původních druhů. Podle strategie by do roku 2020 měly oblasti ponechané přírodnímu rozvoji dosáhnout dvou procent rozlohy země, což zhruba odpovídá rozloze Plzeňského kraje.
Němci touží po návratu původních živočichů
Společně se zájmem o rozšíření divočiny v Německu stojí Němci i o návrat původních živočišných druhů. Mimořádně oblíbený je podle BfN bobr, jehož návrat do volné přírody podporuje 67 procent Němců, a rys, jehož návrat by uvítalo 64 procent obyvatel.
Naopak mírné obavy mají lidé z obnovení vlčí populace, s opětovným rozšířením těchto šelem, které do Německa přicházejí z Polska a usazují se zejména v Sasku a v Braniborsku, souhlasí jen 44 procent Němců.