Němci by euro nikdy nepřijali, musel jsem se chovat jako diktátor, přiznal Kohl

Ačkoliv měla myšlenka společného evropského trhu a měny mnohem delší historii, zlom přišel právě na přelomu 90. let, s pádem železné opony a rychlým sjednocením Německa, jehož byl Kohl architektem.

Evropští partneři dlouhodobě na dominantní Německo tlačili kvůli přijetí společné měny. V čele těchto snah stála Francie, tradiční rival, který s Němci opakovaně vedl ničivé války.

Právě myšlenka zabránit dalšímu konfliktu byla podle Kohla určující. Jak pro německého kancléře, tak pro jeho protějšek, francouzského prezidenta Françoise Mitteranda byla válečná zkušenost pro jejich životy určující.

„Národy se společnou měnou proti sobě nikdy nešly do války. Společná měna je víc než peníze, s nimiž platíte,“ komentoval důležitost eura Kohl. „Chtěl jsem euro, protože pro mě znamenalo nezvratnost evropského vývoje. Euro pro mě bylo synonymem Evropy, která jde dál,“ doplnil.

Současně však Kohl přiznal, že u Němců by v referendu narazil. Pro zachování silné německé marky byla většina a výraznou podporu by Kohl neměl ani u svých křesťanských demokratů. „Věděl jsem, že referendum v Německu bych nikdy nevyhrál. Všechna lidová hlasování o zavedení eura bychom prohráli. To je úplně jasné,“ připustil Kohl.

Kancléř dodal, že by proti němu sice nešli opoziční sociální demokraté, ale ani to by mu v době, kdy si bývalí východní Němci čerstvě užívali pocit, že mají silnou měnu, nepomohlo. Připustil, že se proto musel chovat „jako diktátor“.

„Dovedeno do důsledku, zastupitelská demokracie může být úspěšná jenom, když někdo vstane a řekne: Je to takhle,“ poznamenal Kohl.

Na dotaz, zda souhlasil s eurem výměnou za uznání sjednoceného Německa Francií, Kohl odpověděl: „Už žádná válka - to byla hlavní myšlenka pro lidi jako Mitterand a Kohl, kteří se v roce 1984 drželi za ruku na bojišti u Verdunu. V prvé řadě nešlo o sjednocení Německa“.

Kancléř však potvrdil, že Mitterand měl ze sjednoceného Německa obavy. „Mitterand byl rozpolcený. Prezident měl všechny zprávy z ministerstva zahraničí, které sjednocení Německa nepřálo,“ řekl o Mitterandovi. Hlavu Francie prý přesvědčila jeho žena Danielle.

Kohl upozornil, že nešel evropským partnerům jenom na ruku, ale také s nimi tvrdě bojoval. Za svůj úspěch považoval rovněž to, že se sídlem nově ustavené Evropské centrální banky stal Frankfurt nad Mohanem, i přes silný odpor Francouzů a Britů.