Článek
V západních částech Německa zapojení vojáků bundeswehru podpořilo 52 procent respondentů, zatímco v bývalém východním Německu je 65 procent občanů proti takovému zapojení, uvedl Stern.
Mezi voliči pravicové populistické Alternativy pro Německo (AfD) je odpůrců přítomnosti německých vojáků na Ukrajině dokonce 83 procent. Předvolební průzkumy přitom AfD přisuzují zhruba 20procentní podporu a předpokládá se, že ve volbách skončí druhá.
Naopak nejvíce zastánců má vyslání i německých vojáků do mírové mise na Ukrajinu mezi voliči německých Zelených, a sice 77 procent.
Německý kancléř Olaf Scholz opouští jednání v Elysejském paláci, 17. února 2025.
Úvahy o vyslání evropských mírových sil jsou ale podle Sternu přinejmenším předčasné. Na pondělní pařížské schůzce svolané francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v reakci na vyloučení zástupců Ukrajiny i Evropy z rozhovorů USA a Ruska v Rijádu se evropští lídři nedokázali o mírových sborech dohodnout.
Německý kancléř Olaf Scholz dokonce prohlásil, že nyní považuje za velmi nevhodné o tom jednat. Případné vyslání svých vojáků na Ukrajinu tak zatím připustily jen Švédsko a Británie. Definitivní rozhodnutí o německém zapojení ale bude na příští vládě, která vzejde z nedělních předčasných parlamentních voleb.
Evropští lídři v Paříži nedokázali zaujmout jednotný postoj k Ukrajině a vyslání vojáků
